Featured Article
Latest Post

nedeľa 4. decembra 2016

Příběh Romany: Partner byl narcista, nedalo se to vydržet

Každý dvacátý muž má sklony k narcismu. Mít takového doma může být horor. Nedokáže totiž milovat nikoho jiného než sám sebe. A ženy má jen na sex!

Myslí si o sobě, že je středem světa a všichni mu mají ležet u nohou. Je nejlepší, nejkrásnější a chce to slyšet i od vás. Nakupuje si drahé oblečení, hodiny tráví v koupelně a před zrcadlem, chodí dokonale sladěný. Poznáváte v tom partnera? Pak je možné, že máte doma narcistu.

Narcismus je duševní porucha!

  • Narcismem trpí 1 % populace, 75 % z toho jsou muži.
  • Podle oborníků má sklony k narcismu dokonce každý dvacátý muž.
  • Narcismus je duševní porucha a odborníci varují, že takoví muži se nedokáží zamilovat. V srdci již totiž někoho mají – sami sebe.
  • Nejvíce narcistů bývá mezi syny svobodných matek.
Partner narcista – peníze rozházel za oblečení
„Rok jsem s narcistou bydlela a už bych to nikdy nechtěla zažít,“ svěřuje se Romana (27). „Ze začátku mi imponovalo, jak dobře vypadá, že se o sebe stará. Dokonce chodil i na kosmetiku, manikúru a pedikúru. V práci byl úspěšný, peněz měl dost a uměl se chovat. Byla jsem zamilovaná, a tak jsem dlouho neviděla, jaký je doopravdy. I když měl velký příjem, všechno vyházel za péči o svůj vzhled, posilovnu, solárium a drahé oblečení. Já platila nájem a kupovala jídlo, na to mu už nezbylo,“ pokračuje.

Chtěl jen sex, zamilovat se nedokázal
Jako většina žen žijících s narcistou procitla i Romana až ve chvíli, kdy jí spadly růžové brýle – když pominulo první zamilování. „Nakonec jsem si uvědomila, že mě jen využívá. Šlo mu o sex, o nic víc. Z jeho strany v tom city nebyly. Navíc už jsem jeho samochválu nemohla poslouchat a nechtěla jsem dvacetkrát denně opakovat, jak je úžasný. Rozešli jsme se. Záhy si našel další oběť,“ dokončuje svůj příběh.

Narcista: Navenek dokonalost, doma horor!

Přesně tak, jak popsala Romana, se narcističtí muži chovají. Ženy si pořizují jako stálé milenky, nikoliv jako partnerky, které by milovali. Na okolí působí dojmem, že jsou úžasní, milí a zábavní – prostě ideální. Vás ale chtějí dostat na kolena, slyšet slova chvály na svou osobu a pokud vztah začne skřípat, hází vinu na vás. Oni jsou přece ti dokonalí! Umějí to tak dobře, že jim to dlouho prochází a ženy jim to věří.

Narcistu nezměníte, patří k psychologovi

Odborníci varují – pokud se setkáte s narcistou, nevěřte tomu, že ho změníte. Buď ze vztahu rychle vycouvejte, nebo se dejte do boje, ale počítejte, že se bez pomoci psychologa neobejdete. Hlavně sebou nenechejte manipulovat. Nesmí vám vnutit pocit, že za všechny chyby můžete vy. V případě, že máte partnera narcistu, není problém ve vás. Ten, kdo by se měl léčit, je totiž on.

Jak se projevuje narcista?
  • Většinu vět začíná slovem »Já«.
  • Neustále mluví o sobě a sám sebe chválí.
  • Tváří se velmi sebevědomě, ale uvnitř to tak necítí. Proto potřebuje být o své dokonalosti neustále ujišťován.
  • Miluje jediného člověka, a to je on sám.
  • Pro okolí působí jako Pan dokonalý, ale u žen mu jde o sex, nikoli o lásku.
  • Hodně času tráví u zrcadla, obdivuje sám sebe. Často má zrcadla i v ložnici, aby při sexu viděl. Ovšem ne vás, ale sám sebe.
  • Nadmíru o sebe pečuje. Utrácí velké peníze za péči o tělo i za oblečení.
 Zdroj: http://www.kafe.cz

Typy narcisov

Čo je to narcizmus?

Narcizmus alebo sebaláska i samoľúbosť je patologický stav charakterizovaný nadmerným záujmom o vlastnú osobu; nazvaný podľa Narcisa. V psychoanalýze stav, v ktorom sa pojem "Ja" stalo vlastným sexuálnym objektom; u E. Fromma obranný mechanizmus proti strate sebaúcty; v súčasnej psychiatrii druh psychopatie u človeka, ktorý vníma len seba a svoje záujmy.

Typy narcisov:

  • Normálny narcistický človek - prejavuje sa úspešne, kompetetívne, sebaisto
  • Bezcharakterný narcis - prejavuje sa klamlivo, využívavo, bez škrupúľ, často úspešný, neraz dostavájúci sa do konfliktu so zákonom
  • Amorózny narcis - prejavuje sa zvodne a exibicionisticky, bez záujmu o hlbšie vzťahy
  • Kompenzantoristický narcis - prejavuje sa s grandióznym vystupovaním, ale v podstate sa jedná o pochybnosti, pocity menejcennosti a hanby
  • Elitárny narcis - prejavuje sa zvýšenou sebadôverou, vystatovačný, zameriavajúci sa len na seba, baží po sociálnom úspechu a obdive
  • Fanatický narcis - s paranoidnými prvkami, ktorý svoje pocity menejcennosti kompenzuje s ilúziami omnipotentnosti (všemohúcnosti) 
Typické správanie narcistickej osobnosti: Narcizmus - zkreslené vnímání reality

Dnešná psychológia posudzuje narcizmus ako poruchu osobnosti prejavujúcu sa nedostatkom empatie, túžbou vykorisťovať druhých a prehnaným pocitom vlastnej dôležitosti.
Takýto človek sa sústredí v prvom rade na seba a vlastnú vôľu a nie je ľahké s ním žiť. Zaujímavé je, že v 85 percentách prípadov trpia narcizmom muži. Ako spoznáte, že je to prípad vášho partnera?

1. Rád hovorí o sebe, vám priestor nedá

"Daniel bol sladký chlapec, skoro som sa do neho zamilovala. Akonáhle sme sa ale ocitli osamote a rozhovorili sa o sebe viac, tušila som, že niečo nie je v poriadku," rozpráva Milka (23). "Celú dobu mi popisoval svoje rodinné problémy a vysvetľoval mi, že mu nikto doma nerozumie. Tiež sme si v rodine prešli starosťami, a to oveľa horšieho rázu, ale moje rozprávanie ignoroval. Vôbec sa k nemu nevyjadril, akoby nepočul, a zase mlel to svoje."

Áno, to je jeden z typických prejavov. Hovorí o sebe, ale vás nepočúva. A aj keď vás vypočuje, rovnako potom stočí rozhovor na seba. Nemusia to byť len rozbory jeho problémov, môže to byť naopak zoznam úspechov, ktoré zaznamenal, a nie je schopný prestať o nich hovoriť.

2. Za všetko môžete vy

Narcis nikdy neschybí, podľa neho on chyby nemá vôbec - to si pamätajte. Ak zabudne kúpiť dvadsať deka šunky, hoci ste to napísala na nákupný lístok, stalo sa tak určite kvôli tomu, že vaše písmo bolo nečitateľné. Ak niekedy predsa len uzná svoju vinu, bude vám tento prejav blahosklonnosťou pripomínať ešte dva roky.

 

3. Neustále vás kritizuje

Aby sám vyzeral ako pán dokonalý, musí mať vedľa seba hlupaňu, ktorá robí všetko zle. Ak si zakladá na svojej inteligencii, potom od vás čaká, že budete obdivovať jeho znalosti a sama sa v spoločnosti prejavíte ako "blondína". "Ako je možné, že toto nevieš?" veta, ktorú od neho budete počúvať denno denne. V duchu si hovoríte, ako s vami vôbec môže žiť, keď vy ste tak nevzdelaná a on je tak sčítaný... Ale o to mu práve ide a to mu robí dobre. Rovnako ako ho nevýslovne teší, keď vás môže kritizovať za sebemenšie pochybenie.

4. Vaše priania majú nulovú váhu

Narcisovi sa musíte neustále vo všetkom prispôsobovať, inak sa neubránite permanentnému stresu. Typický príklad uviedla dvadsaťročná Marika: "Nemohli sme sa dohodnúť, či pôjdeme na dovolenku do hôr, kam nás pozvali moji kamaráti, alebo na jeho chatu v blízkosti jazier. Povedala som mu, že by si mal vypočuť moje želanie, pretože minuloročné prázdniny sme celé zorganizovali podľa neho. Uznal to a išlo sa na turistiku. 

5. Nevenuje vám pozornosť

Obyčajné vety, ktorými muž ukazuje, že má o vás starosť, narcis nepozná. "Ako si sa dnes mala v práci? Už je migréna lepšia? Nepotrebuješ s niečím pomôcť?"
Nie, okolo pána tvorstva na tróne musí každý skákať, ale on sám sa o nikoho starať nebude.

Utečte od neho, kým je čas!

Narcizmus - zkreslené vnímaní reality


Někteří autoři řadí narcistickou poruchu osobnosti mezi psychotické poruchy. Znamená to, že v psychickém prožívaní takových osob se často objevují prožitky podobné psychotickým bludům, což jsou stavy, kdy jsou přesvědčeni o něčem, co pro ostatní zjevně není realitou. Pro ně jsou ale tyto bludy jejich vnitřní realitou, nedokáží je odlišit od skutečnosti a proto se jimi řídí. Protože tyto bludy jsou často paranoidní, jsou i reakce těchto osob v těchto stavech leckdy až hrůzu nahánějící.

* Máte pocit, že se vše točí okolo partnera a cokoliv uděláte, tak nikdy nebude dost dobré?

Možná už v tom žijete tak dlouho, že si to ani neuvědomujete a snažíte se a snažíte a přitom jediným výsledkem je Vaše permanentní vyčerpání a narůstající frustrace nezadržitelně se postupně měnící v nekontrolovanou zlost.

* Překvapuje Vás tento člověk nečekanými názory a nápady na řešení nejrůznějších situací? Nevíte, kdo je tady blázen, jestli Vy nebo někdo jiný, protože ta řešení jsou jakoby z jiné planety?

A nikdy nevíte, kdy to přijde a co to bude. Poznáte to vždy až zpětně z té pachuti, která zůstane viset ve vzduchu. "Už je to tu zase" si pokaždé řeknete až když je po všem a hlavou se Vám honí "proč zase?".

* Jak často se vracíte k tomu, jak byl(a) na začátku pozorný(á) a Vy i Vaši přátelé jste si říkali, že jste potkal(a) toho nejůžasnějšího člověka na světě

Narcisové dokáží brilantně předstírat, když jim o něco (někoho) jde. Na začátku jakéhokoliv vztahu, ať už osobního, nebo pracovního, působí dojmem dokonalých společníků a nejempatičtějších lidí, kteří plní Vaše přání ještě dříve, než na ně sami dokážete pomyslet. Pak ale bublina splaskne. Např. po svatbě, při otěhotnění, při návratu do zaměstnání po mateřské dovolené se Váš partner (nebo šéf) rázem promění v krvelačnou bestii a Vy od té chvíle jen doufáte, že se zase vrátí ten úžasný člověk z prvních několika setkání. Nevrátí se :( 

* Nepřiznává vinu, i když je evidentní, že "za to" může

Ať se to týká třeba neustálých pozdních příchodů. Neplnění dohodnutých úkolů atp., tak vždy reaguje útočně a snaží se svalit vinu na Vás, nebo na kohokoliv jiného, kdo se zrovna namane. Jakékoliv upozornění z Vaší strany jenom stupňuje útoky proti Vám. Tak to nakonec radši vzdáte, protože "to nemá cenu". 

* Když onemocníte, nebo nějakým jiným způsobem klesne Vaše výkonnost, tak Vám je to hned vyčítáno a paradoxně je i přidáno v úkolech, stresu atp.

Jsou běžné případy, kdy partner(ka) onemocní třeba rakovinou a stane se proto cílem útoků zdravého partnera. V pracovních vztazích je ekvivalentní např. to, že plně vytíženém zaměstnanci šéf přidá ještě další úkoly s myšlenkou "já ti teprv ukážu, co je to být přetížený" a přitom si třeba ještě myslí, jak hezky rozvíjí osobnost svých podřízených, kteří z toho musejí mít určitě skvělý pocit.

* Používá peníze jako prostředek manipulace

Buďto omezuje Váš přístup k penězům, nebo dává najevo, že peníze si musíte nejdříve pořádně zasloužit. Peníze jsou pro narcistní osobnosti klíčovým nástrojem manipulace. Nevíte za co a kdy utrácí a neustále se pohybuje na hraně finační udržitelnosti (rozumějte v dluzích, které ale za něj ještě zvládáte splácet) and nebo naopak shromažďuje peníze jako smysl svého života.

 

* Mají grandiózní fantazie, jednou dobydou svět, nebo alespoň vypijí nejrychleji půllitr piva z celé vesnice

Má zkreslený pohled na realitu a přichází se skvělými nápady, které tentokrát již přinesou kýženou slávu a řešení všech problémů. Ony problémy se mezitím jenom kupí a kupí. Všichni okolo trpí, jenom narcistní osoba stále vykládá, jak se jednou budete mít skvěle a že pro úspěch budoucí je potřeba chvílu trochu trpět. A ta chvíle trvá někdy i několik let. Pak se na to ostatní vykašlou. 

* Jsou úporní

Když se pro něco rozhodnou, tak s nimi nehne ani stádo volů. Čím větší je iracionalita cíle, kterého se snaží úporností dosáhnout, tím větší kladou odpor jakýmkoliv snahám o vyvedení z tohoto stavu nepřiměřeného bazírování na nějaké aktivitě nebo věci atp. Dožadují se plnění úkolů, jejichž jediným smyslem je manipulace prostřednictvím pocitů viny.

* Chtějí mít vše dokonalé a přitom nedokáží onu "dokonalost" jasně specifikovat

Ptají se na to, co a jak zrovna děláte a Vy cítíte, že ty otázky nepramení ze zvědavosti. Už dobře víte, že se jedná o útok, který ve Vás spouští kaskádu nepříjemných pocitů. Narcistní osobnosti vyvolávají ve svých obětech pocity viny právě prostřednictvím dožadování se dokonalosti, která je ale zjevně nedosažitelná a nepodstatná (alespoň pro vnějšího pozorovatele). Když někdy mají vyprodukovat něco sami, má to pokaždé absurdně směšný výsledek.

Otestujte si osobu, které se chcete bránit:

 

pondelok 7. novembra 2016

Depresia. Odporúčania pre partnerov a príbuzných chorého


Až 20% obyvateľstva v priebehu svojho života ochorie na depresiu. Depresia, o ktorej tu hovoríme je utrpením, je chorobou. Psychiater ju rozpoznáva podľa charakteristických príznakov.

Depresia môže trvať dni, týždne, mesiace ojedinele i roky. Liečba a prevencia je možná hlavne pomocou liekov a psychoterapie. Depresia je vždy i vážnou výzvou pre okolie, pre blízkych. Náhle majú dočinenia akoby s iným človekom, než ho dosiaľ poznali. Cítia sa zneistení, nevedia ako reagovať, čo si počať. 
A práve pre príbuzných a partnerov ľudí trpiacich depresiou sú určené nasledovné odporúčania.
Nebagatelizovať, nevyvracať alebo nevyhovárať negatívne pocity, ktoré depresívny má (napr. sťažnosti na nepohodu, telesné ťažkosti, nespavosť). Vyhnúť sa planému utešovaniu alebo bežnému povzbudzovaniu. Nepoužívať ďalšie pokusy o rozveseľovanie, keď prvé pokusy nevedú k úspechu.
Momentálnu beznádej depresívneho prijímať ako známku, príznak depresívneho stavu, realisticky dávať nádej, že sa depresia raz skončí.
Neapelovať na vôľu. Nehovoriť, že sa depresívny musí „ pozviechať“, "premôcť“, že to dokáže, len keby chcel. Naopak, treba mu dať pocítiť, že to nie je jeho zlyhanie, že sa neprevinil, že jednoducho nie je vinný za svoj súčasný stav.
Neapelovať na cnosti ako je viera alebo zodpovednosť. 
Ťažko depresívneho treba zbaviť rozhodnutí, keď sú pre neho trýznivé. Pokojné, jasné, isté vedenie. vždy sami zorganizujte návštevu lekára a sprevádzajte ho/ju k lekárovi.
V žiadnom prípade nerobiť životne dôležité rozhodnutia počas depresívnej epizódy, napr. zmenu zamestnania, rozvod, otehotnenie atď.
Len relatívne odbremenenie v oblasti vzťahov a profesie (s výnimkou ťažkých depresií). Žiadne veľké zmeny v doterajších životných zvyklostiach. Pri výraznej depresii nechoďte na dovolenku, do kúpeľov.
Dať najavo citlivé pochopenie, keď má depresívny ťažkosti niečo robiť, podporiť ho ale v tom, aby vykonával vlastné a realisticky stanovené úlohy, na ktoré stačí. Upozorniť depresívneho na všetko, čo sa mu darí – bez triumfujúceho tónu.
Dbať na pravidelné, rytmické členenie denného režimu (vstávať, pracovať, jesť, ísť do postele), ktoré by sa malo dodržiavať aj vo sviatočných a voľných dňoch.
Podporiť depresívneho, aby ráno nezostával pravidelne ležať v posteli, aby sa večer neuťahoval predčasne do postele a aby sa cez deň úplne neizoloval.
Prejaviť pochopenie pre to, že sexuálne cítenie sa počas depresie znižuje alebo prechodne vyhasína.

Podporovať samostatnú telesnú hygienu.
Nenechať sa zastrašiť a obrať o odvahu, keď napr. cítite, že Váš depresívny partner/partnerka reaguje na všetko len negatívne a nič mu nie je dobré. Neuvoľňovať alebo dokonca neprerušovať vzťah, keď viazne slovné dorozumievanie.
Vyhýbať sa predstieraniu veselosti, prílišnej aktivity v spolužití s depresívnym partnerom/partnerkou.
Vyhýbať sa poznámkam, ktoré by mohli depresívneho/-nu zosmiešňovať, vzbudzovať pocity viny. Nerobiť výčitky, nenapomínať, nekritizovať. Myslieť na to, že je veľmi citlivý/-á a zraniteľný/-á a ľahko si môže vyvodiť záver, že za nič nestojí a nemá žiadnu hodnotu. Opatrne s iróniou, sarkazmom a tzv. nevinnými vtipmi. Zmysel pre humor v depresii často zaniká.
Nevenovať sa hĺbaniu nad udalosťami v minulosti. Počas ťažkej depresívnej fázy nepátrať po podnetoch a príčinách rozladenosti. Pokiaľ možno zostať v prítomnosti, pri aktuálnych pocitoch.
Ak dokáže depresívny plakať (čo mnohí depresívni nedokážu), je treba ho/ju povzbudiť, aby sa vyplakal/-a. Neposilňovať sklon, že sa má vždy ovládať.
Pri nie príliš ťažkých depresiách ev. podnecovať dýchanie (terapia dýchaním , plávanie, behanie na telo orientované terapie). Ev. špecifické masáže, napr. šije, celého tela, brucha.
Tvorivé sebavyjadrovanie (maľovanie, hudba, tanec) podporovať až potom a len vtedy, keď depresívny/-a sám o to žiada.
Liečba depresívneho môže prebiehať ambulantne (s čiastočnými alebo podstatnými úľavami od práce), prípadne v kombinácii s absolvovaním psychoterapeutického programu v dennom psychiatrickom stacionári alebo formou prechodnej hospitalizácie na psychiatrickom oddelení a naväzujúcim ambulantným doliečovaním.
Zdroj: www.psychoterapia-sk.sk

 

piatok 4. novembra 2016

O lidech unavených životem…


Naše sousedka se loni vykašlala na svoje velmi lukrativní zaměstnání, pronajala třípokojový byt mladé rodině a přestěhovala se na chalupu. Nastálo.
Do důchodu jí zbývá nejmíň patnáct, dvacet let.

Nikdo kolem ji nechápal a všichni si ukazovali na čelo. Takové místo! Takový byt! A ona to vymění za vesnickou chalupu s výhledem na husí rybníček! Ta snad není normální! Kolik lidí by dalo kdeco za takovou práci, jakou měla ona!

Akorát že ona je dokonale šťastná.
Zbytek života hodlá strávit na dřevěné terásce, číst knížky, sázet u domu petržel a vařit dětem polívku.

Jasně, trochu přeháním.
Někam něco píše. Někde cosi přednáší. Něco málo někde dělá a dostává nějaké peníze. Jenže je to tak nevýznamné a snadné ve srovnání s tím, jak žila a tvrdě makala před tím, že to nemá ani cenu připomínat.
A takových lidí je každý rok víc a víc.

Samozřejmě, všichni se na všechno nevykašlou a neodjedou do nějakého zapadákova. Ale rozhodnou se zásadně změnit svůj život, to je fakt. Lékař se například stane fotografem na volné noze. A jeden účetní začal se žurnalistikou.
Proč každoročně přibývá lidí, kteří pracují takříkajíc jenom pro sebe? Samozřejmě, že v době internetu a moderních technologií se lidem nechce sedět uvázaní někde u stolu od 9 do 18. Ale má to i jiné důvody.
Lidé jsou unaveni životem.

Příliš naléhavě je nám sugerována úspěšnost. Úspěšnost. Dokážete to slovo přesně vyložit?
Od mateřské školky je člověk neuvěřitelně vytížen. Nekonečné povinnosti. Brzo vstávat. Krupicová kaše. Odpolední klid. Seď potichu. Kroužky. Sobota. Brzo vstávat. Angličtina a kreslení. Škola. Brzo vstávat. Vyučování. Domácí cvičení. Zkoušení. Maturita. Přijímačky. Vysoká. Brzo vstávat. Přednášky. Zápočty. Zkoušky. Státnice. Práce. Brzo vstávat. Porady. Prezentace. PowerPoint. Work Shop…

Vyspíš se v důchodu. Nejdřív si ho ale musíš zasloužit.
Klidně si třeba mlaťte hlavou do zdi. Ale buďte úspěšní. „Vysoce efektivní lidé“ – už jste o nich slyšeli? Neflákej se, nemaroď, makej a pak – si umři. To jsou oni! Sen každého team leadera. Nikdy nenastydne, nikdy se neunaví, nebere si dovolenou, nevodí děti do školky, nepotřebuje paragraf, pracuje přes čas i o víkendech. Chce totiž být vysoce efektivní a úspěšný. To se musí. Opravdu se to musí?

Celá dlouhá léta školní docházky a studií slyšíme: uč se, nebo se nikam nedostaneš. Uč se, nebo skončíš u lopaty. Uč se, nebo…
Běžný standard: patřičné vzdělání. Dobře se vdát/oženit. Prestižní zaměstnání. Byt, auto, chata. Několikrát do roka k moři. Na výročí svatby do Paříže. Děti na gymplu. Dvacatery kozačky, třicatery polobotky, lodičky nespočítáme. Třicet kabelek na sezónu. Všechno jako jiní. Ale je to opravdu to, co potřebujeme?

Kdosi kdesi rozhodl, že právě tohle je úspěšnost – a konec. Jste přesvědčeni, že právě tímhle se má měřit? A je taková úspěšnost vůbec nutná?
Úspěšnost. Ve skutečnosti jeden z největších klamů našeho života.
Všechno to není důležité.
Tuhle obyčejnou pravdu většinou pochopí až životem hluboce vysílení lidé, kteří teď na první místo kladou duševní klid. Možnost nikam se nehonit. Nikomu nemuset nic dokazovat. Žít, nikoli přežívat.

Existují lidé, kteří se hnali a hnali, pak padli a konečně pochopili, že už dál nemůžou. Tím spíš, když jde o lidi mladé generace, kteří už od dvaceti zastávali zodpovědná místa, na hrbu měli neúměrnou zátěž starostí a zodpovědnosti, ale životní zkušenosti žádné. Přesto všechno viděli, všechno umějí a víc nic už si teď nežádají kromě klidu. Je to takové rané stáří.
Najednou začnou vidět život v jiném světle. Nejčastěji právě na pozadí závažného přetížení a silného stresu. Jak se tak povalují v nemocnici, na mnohé přijdou.

Unavení lidé postupně mění všechno i sami sebe. Začínají se znovu učit, jak žít. Začínají všechny okolnosti přizpůsobovat sobě, svým zájmům, přáním a biologickým hodinám. Hodlají řídit svůj život a nedůvěřovat rozhodnutím těch, kdo je zaměstnávají. Čtou a malují, sami vaří a pečou. Chodí s dětmi do parku čutat s mičudou. A je jim jasné, že jedna nebo dvě kabelky úplně stačí.
Učí se žít tady a teď a vychutnat si každou chvilku.

Metař.
Tím mě od dětství strašili. Dneska se mi zdá, že není tak špatné ohánět se koštětem na čerstvém vzduchu.
V každém případě mi taková práce připadá přitažlivější než dřina v redakci stostránkového měsíčníku. Kdy člověk nemá čas se ani najíst a dát si hrnek kafe. Kdy si v deset večer vzpomeneš, že se ti vlastně po obědě chtělo na záchod. Kdy v jedenáct večer volá zadavatel reklamy, že potřebuje předělat celou stránku. A časopis má být v devět ráno v tiskárně… Potom se řítíš po tmavém schodišti, protože výtahy v budově už dávno nejezdí. Taxi si nevoláš a jdeš aspoň pár stanic pěšky, aby ses trochu vzpamatoval. A myslíš na to, že ráno musíš ještě dopsat ten článek a v osm být v redakci. Doma čeká hladové dítě a jeho nedopsaný domácí úkol. A půlhodiny po půlnoci volá autor a žádá o úpravy textu. Ráno to začíná všechno znovu. Půlhodiny před odevzdáním do tisku přichází šéfredaktor a nařídí: všechno to sakra předělejte! – A jak? – To mě nezajímá. O víkendu vycházíte.
Jsou lidé, kterým tohle všechno skutečně přináší uspokojení. Neustávající zběsilý rytmus je neunaví do konce života. A jsou přitom schopni vnímat život ve všech jeho projevech. Takže těm gratulujeme. Ale zdaleka ne všichni mohou být superúspěšní. Všichni nemůžou být na prestižních postech a řídit ty veleúspěšné supermany v superúspěšných společnostech. Někdo taky musí zametat spadané listí.
Lidé unavení takovým životem a ti, kteří se ustavičně štvou za úspěchem, si navzájem nikdy neporozumí. Každému, co jeho jest. Ale jestli cítíte, že dál už prostě nemůžete, nebojte se svůj život změnit. Život není třeba brát zas tak vážně. Na to je příliš krátký.

Zdroj: www.pronaladu.cz – Anna Petrová

utorok 9. septembra 2014

Perinová moc

Sex je mocenský nástroj tých, ktorí majú problém presadiť sa inak.



Sklony k manipulácii patria do osobnostnej výbavy každého z nás a prebúdzajú sa už v detstve. V značnej miere ich ovplyvňujú rodičia, od ktorých preberáme rôzne vzorce správania - vhodné i menej vítané. Manipulovať druhých možno aj pomocou sexu, ktorý vie byť jedinečnou zbraňou. Každý nástroj moci však funguje spoľahlivo jedine vtedy, ak je zároveň slabinou partnera. Vzhľadom na chemické zloženie a fyzickú konštitúciu muža to majú zástupkyne nežnejšieho pohlavia v tomto smere jednoduchšie. A nejedna zo žien to dokáže vo svoj prospech aj patrične využiť.


Rafinované:

 

„Vo všeobecnosti platí, že práve ženy používajú sex ako nástroj na ovládanie partnera, keďže muži sú v sexualite zraniteľnejší,“ hovorí psychologička Katarína Mrázová. Z nevinného manévrovania sa však môže vykľuť nevypočítateľná rafinovanosť. Tak ďaleko sú ochotné zájsť primárne menej spôsobilé osoby. „Vo svojej praxi som spoznala ženu, nesmierne labilnú osobnosť, neschopnú postarať sa o seba. S mužmi jej to však veľmi dobre šlo. Vďaka svojej ‚šikovnosti‘ a nasadeniu prešpekulovaného sexuálneho správania si to u nich vedela zariadiť. Úmyselne si vyberala mužov, ktorí sa dokázali o ňu postarať a vyhovieť jej potrebám. Mala na nich ohromný vplyv v osobnom, ale i profesijnom živote,“ opisuje jeden zo svojich prípadov psychoterapeutka.
Sex ako donucovací prostriedok sa však môže objaviť v správaní viacerých typov osôb. Ich profil siaha od normálneho, lež prospechárskeho človeka až po obávaný extrém. Podľa odborníčky je takéto manipulačné správanie typické pre jedincov s nízkym sebavedomím. Ľudia, ktorí sa dokážu presadiť aj iným spôsobom než cieleným kľučkovaním a špekulatívnym vyvíjaním nátlaku, totiž nátlakové metódy nepotrebujú.
Katarína Mrázová pripomína, že taktika premysleného poťahovania nitiek môže byť i prejavom imitačného učenia pochádzajúceho od rodičov. Deti veľmi rýchlo preberajú modely rodičovského správania, predovšetkým tie, ktoré sa v praxi osvedčili a zaberajú.
Z patologického hľadiska je ašpirantom na tento „titul“ človek so psychopatickými črtami, založený dominantne a egoisticky. Jedinec emočne tupý, ktorý má tendencie ovládať.


Sexuálna prevýchova:

 

Sexuálne správanie však nadobúda zavše aj u „normálnych“ jedincov podobu výchovnej lekcie v duchu, či skôr podľa vzorca - Bol si dobrý? Zaslúžiš si sex? Nebol! Nezaslúžiš! Jednoducho jeden z partnerov sa rozhodne tomu druhému odoprieť milostné hry s cieľom „kultivovať“ ho. Druhá strana tak dostane iba toľko erotiky, koľko si zaslúži. Psychologička potvrdzuje, že niektorí ľudia vezmú na seba rolu rodiča a partnera tak trestajú, pomstia sa mu za utŕžené príkorie či odmeňujú, alebo jednoducho túžia ovládať. Za skvelý príklad označuje manželský pár, ktorý ju navštívil. „Muž vychovával manželku tak, že za každé jej nemiestne vystupovanie jej odoprel sex. V tom čase klesol počet ich sexuálnych aktivít na minimum.“
Keď ide o výchovné postupy, pri ktorých sa brnká a pritlačí na sexuálnu strunu, muži ani ženy si nemajú čo vyčítať. Obe pohlavia sú podľa odborníčky na tom rovnako. Spínač v podobe sexu sa môže uviesť do praxe rovnako na podnet ženy i muža. Použitie tohto „represívneho opatrenia“ jedným z partnerskej dvojice podľa Kataríny Mrázovej signalizuje, že dotyčný chce sprostredkovať niečo, čo by protistrana mala rozlúštiť.
Ak jeden z partnerov „inštrumentalizuje“ sex, teda použije ho ako nástroj istého nátlaku, svedčí to o disharmónii dvojice.


V strehu:

 

Za možnú predzvesť manipulačného správania označuje psychologička to, že dotyčný či dotyčná manipuluje s inými ľuďmi. Ak sú obaja partneri vyrovnané a rovnocenné osobnosti, uvedený jav vraj nevzniká.
Za odmietaním sexu, napríklad zo strany ženy, však netreba za každú cenu hľadať nečistú zámienku mať toho svojho pod palcom či nebodaj pomstychtivosť s úmyslom nechať ho škvariť sa vo vlastnej „šťave“. Odborníčka varuje pred zovšeobecňovaním - nie každé držanie chlapa od tela musí byť prospechársky motivované. Pohnútok môže byť viac. Či už je to nechuť na sex, vyčerpanosť, alebo nejaký zdravotný problém. Zároveň pripúšťa, že jeden z partnerov si tak môže kompenzovať moc, presadzovať sa, trestať či hrať sa na patróna. „Častá frekvencia sexuálneho styku sa po nejakom tom roku zo vzťahu vytratí, nedosahuje už takú intenzitu ako na začiatku. Lenže dá sa prísť aj na to, či partner naozaj má nižšie libido, alebo ide o manipuláciu,“ dopĺňa.
Človeku, ktorý chce odhaliť dôvod partnerovho telesného odcudzenia, nahráva čas. Čím dlhšie svoju polovičku pozná, tým lepšie dokáže pochopiť jej pohnútky. Odborníčka preto odporúča sledovať, za akých podmienok sa odopieranie sexu deje.


Na hrane:

 

Monitoring a sústavná kontrola partnera však vzťahu nepomôžu, skôr naopak. Poškodeného dotlačia k neľahkému rozhodnutiu, či si postaviť hlavu a zdupkať, alebo sa zas podvoliť a v naštrbenom spolužití pokračovať. Katarína Mrázová upozorňuje, že také zaobchádzanie poškodeného ponižuje a zraňuje. Otázne zostáva, ako dlho to utláčaná strana vydrží. Ak sa rozhodne zotrvať, mal by manipulátor zapracovať na nadobudnutí dôvery. Kto by sa chcel oháňať argumentmi a brániť sa tým, že diktát a vyvíjanie nátlaku robí výlučne pre dobro vzťahu, aby zaručil jeho plynulejší chod, je na omyle. „Držanie niekoho v šachu, trest, odplata a manipulácia zásadne nie sú prejavom lásky. Ľudská bytosť nie je majetkom, ako ani city nie sú materiálnou vecou,“ zdôrazňuje psychologička. Dodáva, že kto si takto zaryto uplatňuje svoje „právomoci“, škodí samému sebe a je na najlepšej ceste dohnať pretvorený vzťah k modelu rodič - dieťa, pomstiteľ - obeť. To však je už vyhrotený, krajný stav podkúrený silným egoizmom a badateľným záujmom riadiť a podriaďovať.


Chytráci:

 

Dokazovanie manipulačných špekulantských praktík nebýva ľahké. Ich osvojitelia sú totiž mazaní všetkými masťami. Mrázová preto manipulovanému náprotivku odporučila, aby sledoval, kedy, za akých okolností a hlavne prečo sa tak partner správa. Zásadný je pritom rozhovor. „Treba vyjadriť svoj názor s tým, že konečné rozhodnutie necháme na toho druhého, aby si sám zaň niesol následky. Ak sa aj partnerovi otočíme v posteli s nezáujmom chrbtom, je dôležité, aby sme mu vysvetlili, že neodmietame jeho, ale sex a máme na to vážnu príčinu,“ dôvodí. Nevyhnutnosťou na ceste k úspechu je podľa psychologičky správne načasovanie rozhovoru.
Autor: MÁRIA UKROPCOVÁ

krásna a múdra banner

Zoznam blogov:

Išiel som po ceste s dvoma priateľmi
Slnko zapadalo, obloha sa sfarbila na krvavú červenú
A ja som pocítil akúsi melanchóliu
Zastavil som sa
Znehybnel som, na smrť unavený
Nad modročerným fjordom a mestom visela krv a ohnivé jazyky
Moji priatelia išli ďalej - zostal som vzadu
Roztrasený úzkosťou
Pocítil som obrovský výkrik Prírody.

Eduard Munch

Používa službu Blogger.

Výkrik

Výkrik

Celkový počet zobrazení stránky