Příběh Romany: Partner byl narcista, nedalo se to vydržet

Každý dvacátý muž má sklony k narcismu. Mít takového doma může být horor. Nedokáže totiž milovat nikoho jiného než sám sebe. A ženy má jen na sex!

Myslí si o sobě, že je středem světa a všichni mu mají ležet u nohou. Je nejlepší, nejkrásnější a chce to slyšet i od vás. Nakupuje si drahé oblečení, hodiny tráví v koupelně a před zrcadlem, chodí dokonale sladěný. Poznáváte v tom partnera? Pak je možné, že máte doma narcistu.

Narcismus je duševní porucha!

• Narcismem trpí 1 % populace, 75 % z toho jsou muži.
• Podle oborníků má sklony k narcismu dokonce každý dvacátý muž.
• Narcismus je duševní porucha a odborníci varují, že takoví muži se nedokáží zamilovat. V srdci již totiž někoho mají – sami sebe.
• Nejvíce narcistů bývá mezi syny svobodných matek.

Partner narcista – peníze rozházel za oblečení
„Rok jsem s narcistou bydlela a už bych to nikdy nechtěla zažít,“ svěřuje se Romana (27). „Ze začátku mi imponovalo, jak dobře vypadá, že se o sebe stará. Dokonce chodil i na kosmetiku, manikúru a pedikúru. V práci byl úspěšný, peněz měl dost a uměl se chovat. Byla jsem zamilovaná, a tak jsem dlouho neviděla, jaký je doopravdy. I když měl velký příjem, všechno vyházel za péči o svůj vzhled, posilovnu, solárium a drahé oblečení. Já platila nájem a kupovala jídlo, na to mu už nezbylo,“ pokračuje.

Chtěl jen sex, zamilovat se nedokázal
Jako většina žen žijících s narcistou procitla i Romana až ve chvíli, kdy jí spadly růžové brýle – když pominulo první zamilování. „Nakonec jsem si uvědomila, že mě jen využívá. Šlo mu o sex, o nic víc. Z jeho strany v tom city nebyly. Navíc už jsem jeho samochválu nemohla poslouchat a nechtěla jsem dvacetkrát denně opakovat, jak je úžasný. Rozešli jsme se. Záhy si našel další oběť,“ dokončuje svůj příběh.

Narcista: Navenek dokonalost, doma horor!

Přesně tak, jak popsala Romana, se narcističtí muži chovají. Ženy si pořizují jako stálé milenky, nikoliv jako partnerky, které by milovali. Na okolí působí dojmem, že jsou úžasní, milí a zábavní – prostě ideální. Vás ale chtějí dostat na kolena, slyšet slova chvály na svou osobu a pokud vztah začne skřípat, hází vinu na vás. Oni jsou přece ti dokonalí! Umějí to tak dobře, že jim to dlouho prochází a ženy jim to věří.

Narcistu nezměníte, patří k psychologovi

Odborníci varují – pokud se setkáte s narcistou, nevěřte tomu, že ho změníte. Buď ze vztahu rychle vycouvejte, nebo se dejte do boje, ale počítejte, že se bez pomoci psychologa neobejdete. Hlavně sebou nenechejte manipulovat. Nesmí vám vnutit pocit, že za všechny chyby můžete vy. V případě, že máte partnera narcistu, není problém ve vás. Ten, kdo by se měl léčit, je totiž on.

Jak se projevuje narcista?

• Většinu vět začíná slovem »Já«.
• Neustále mluví o sobě a sám sebe chválí.
• Tváří se velmi sebevědomě, ale uvnitř to tak necítí. Proto potřebuje být o své dokonalosti neustále ujišťován.
• Miluje jediného člověka, a to je on sám.
• Pro okolí působí jako Pan dokonalý, ale u žen mu jde o sex, nikoli o lásku.
• Hodně času tráví u zrcadla, obdivuje sám sebe. Často má zrcadla i v ložnici, aby při sexu viděl. Ovšem ne vás, ale sám sebe.
• Nadmíru o sebe pečuje. Utrácí velké peníze za péči o tělo i za oblečení.

 Zdroj: http://www.kafe.cz

Typy narcisov

Čo je to narcizmus?

Narcizmus alebo sebaláska i samoľúbosť je patologický stav charakterizovaný nadmerným záujmom o vlastnú osobu; nazvaný podľa Narcisa. V psychoanalýze stav, v ktorom sa pojem "Ja" stalo vlastným sexuálnym objektom; u E. Fromma obranný mechanizmus proti strate sebaúcty; v súčasnej psychiatrii druh psychopatie u človeka, ktorý vníma len seba a svoje záujmy.

Typy narcisov:

• Normálny narcistický človek - prejavuje sa úspešne, kompetetívne, sebaisto
• Bezcharakterný narcis - prejavuje sa klamlivo, využívavo, bez škrupúľ, často úspešný, neraz dostavájúci sa do konfliktu so zákonom
• Amorózny narcis - prejavuje sa zvodne a exibicionisticky, bez záujmu o hlbšie vzťahy
• Kompenzantoristický narcis - prejavuje sa s grandióznym vystupovaním, ale v podstate sa jedná o pochybnosti, pocity menejcennosti a hanby
• Elitárny narcis - prejavuje sa zvýšenou sebadôverou, vystatovačný, zameriavajúci sa len na seba, baží po sociálnom úspechu a obdive
• Fanatický narcis - s paranoidnými prvkami, ktorý svoje pocity menejcennosti kompenzuje s ilúziami omnipotentnosti (všemohúcnosti) 

Typické správanie narcistickej osobnosti: Narcizmus - zkreslené vnímání reality

Dnešná psychológia posudzuje narcizmus ako poruchu osobnosti prejavujúcu sa nedostatkom empatie, túžbou vykorisťovať druhých a prehnaným pocitom vlastnej dôležitosti.
Takýto človek sa sústredí v prvom rade na seba a vlastnú vôľu a nie je ľahké s ním žiť. Zaujímavé je, že v 85 percentách prípadov trpia narcizmom muži. Ako spoznáte, že je to prípad vášho partnera?

1. Rád hovorí o sebe, vám priestor nedá

"Daniel bol sladký chlapec, skoro som sa do neho zamilovala. Akonáhle sme sa ale ocitli osamote a rozhovorili sa o sebe viac, tušila som, že niečo nie je v poriadku," rozpráva Milka (23). "Celú dobu mi popisoval svoje rodinné problémy a vysvetľoval mi, že mu nikto doma nerozumie. Tiež sme si v rodine prešli starosťami, a to oveľa horšieho rázu, ale moje rozprávanie ignoroval. Vôbec sa k nemu nevyjadril, akoby nepočul, a zase mlel to svoje."

Áno, to je jeden z typických prejavov. Hovorí o sebe, ale vás nepočúva. A aj keď vás vypočuje, rovnako potom stočí rozhovor na seba. Nemusia to byť len rozbory jeho problémov, môže to byť naopak zoznam úspechov, ktoré zaznamenal, a nie je schopný prestať o nich hovoriť.

2. Za všetko môžete vy

Narcis nikdy neschybí, podľa neho on chyby nemá vôbec - to si pamätajte. Ak zabudne kúpiť dvadsať deka šunky, hoci ste to napísala na nákupný lístok, stalo sa tak určite kvôli tomu, že vaše písmo bolo nečitateľné. Ak niekedy predsa len uzná svoju vinu, bude vám tento prejav blahosklonnosťou pripomínať ešte dva roky.

 

3. Neustále vás kritizuje

Aby sám vyzeral ako pán dokonalý, musí mať vedľa seba hlupaňu, ktorá robí všetko zle. Ak si zakladá na svojej inteligencii, potom od vás čaká, že budete obdivovať jeho znalosti a sama sa v spoločnosti prejavíte ako "blondína". "Ako je možné, že toto nevieš?" veta, ktorú od neho budete počúvať denno denne. V duchu si hovoríte, ako s vami vôbec môže žiť, keď vy ste tak nevzdelaná a on je tak sčítaný... Ale o to mu práve ide a to mu robí dobre. Rovnako ako ho nevýslovne teší, keď vás môže kritizovať za sebemenšie pochybenie.

4. Vaše priania majú nulovú váhu

Narcisovi sa musíte neustále vo všetkom prispôsobovať, inak sa neubránite permanentnému stresu. Typický príklad uviedla dvadsaťročná Marika: "Nemohli sme sa dohodnúť, či pôjdeme na dovolenku do hôr, kam nás pozvali moji kamaráti, alebo na jeho chatu v blízkosti jazier. Povedala som mu, že by si mal vypočuť moje želanie, pretože minuloročné prázdniny sme celé zorganizovali podľa neho. Uznal to a išlo sa na turistiku. 

5. Nevenuje vám pozornosť

Obyčajné vety, ktorými muž ukazuje, že má o vás starosť, narcis nepozná. "Ako si sa dnes mala v práci? Už je migréna lepšia? Nepotrebuješ s niečím pomôcť?"
Nie, okolo pána tvorstva na tróne musí každý skákať, ale on sám sa o nikoho starať nebude.

Utečte od neho, kým je čas!

Narcizmus - zkreslené vnímaní reality

Někteří autoři řadí narcistickou poruchu osobnosti mezi psychotické poruchy. Znamená to, že v psychickém prožívaní takových osob se často objevují prožitky podobné psychotickým bludům, což jsou stavy, kdy jsou přesvědčeni o něčem, co pro ostatní zjevně není realitou. Pro ně jsou ale tyto bludy jejich vnitřní realitou, nedokáží je odlišit od skutečnosti a proto se jimi řídí. Protože tyto bludy jsou často paranoidní, jsou i reakce těchto osob v těchto stavech leckdy až hrůzu nahánějící.

* Máte pocit, že se vše točí okolo partnera a cokoliv uděláte, tak nikdy nebude dost dobré?

Možná už v tom žijete tak dlouho, že si to ani neuvědomujete a snažíte se a snažíte a přitom jediným výsledkem je Vaše permanentní vyčerpání a narůstající frustrace nezadržitelně se postupně měnící v nekontrolovanou zlost.

* Překvapuje Vás tento člověk nečekanými názory a nápady na řešení nejrůznějších situací? Nevíte, kdo je tady blázen, jestli Vy nebo někdo jiný, protože ta řešení jsou jakoby z jiné planety?

A nikdy nevíte, kdy to přijde a co to bude. Poznáte to vždy až zpětně z té pachuti, která zůstane viset ve vzduchu. "Už je to tu zase" si pokaždé řeknete až když je po všem a hlavou se Vám honí "proč zase?".

* Jak často se vracíte k tomu, jak byl(a) na začátku pozorný(á) a Vy i Vaši přátelé jste si říkali, že jste potkal(a) toho nejůžasnějšího člověka na světě

Narcisové dokáží brilantně předstírat, když jim o něco (někoho) jde. Na začátku jakéhokoliv vztahu, ať už osobního, nebo pracovního, působí dojmem dokonalých společníků a nejempatičtějších lidí, kteří plní Vaše přání ještě dříve, než na ně sami dokážete pomyslet. Pak ale bublina splaskne. Např. po svatbě, při otěhotnění, při návratu do zaměstnání po mateřské dovolené se Váš partner (nebo šéf) rázem promění v krvelačnou bestii a Vy od té chvíle jen doufáte, že se zase vrátí ten úžasný člověk z prvních několika setkání. Nevrátí se :( 

* Nepřiznává vinu, i když je evidentní, že "za to" může

Ať se to týká třeba neustálých pozdních příchodů. Neplnění dohodnutých úkolů atp., tak vždy reaguje útočně a snaží se svalit vinu na Vás, nebo na kohokoliv jiného, kdo se zrovna namane. Jakékoliv upozornění z Vaší strany jenom stupňuje útoky proti Vám. Tak to nakonec radši vzdáte, protože "to nemá cenu". 

* Když onemocníte, nebo nějakým jiným způsobem klesne Vaše výkonnost, tak Vám je to hned vyčítáno a paradoxně je i přidáno v úkolech, stresu atp.

Jsou běžné případy, kdy partner(ka) onemocní třeba rakovinou a stane se proto cílem útoků zdravého partnera. V pracovních vztazích je ekvivalentní např. to, že plně vytíženém zaměstnanci šéf přidá ještě další úkoly s myšlenkou "já ti teprv ukážu, co je to být přetížený" a přitom si třeba ještě myslí, jak hezky rozvíjí osobnost svých podřízených, kteří z toho musejí mít určitě skvělý pocit.

* Používá peníze jako prostředek manipulace

Buďto omezuje Váš přístup k penězům, nebo dává najevo, že peníze si musíte nejdříve pořádně zasloužit. Peníze jsou pro narcistní osobnosti klíčovým nástrojem manipulace. Nevíte za co a kdy utrácí a neustále se pohybuje na hraně finační udržitelnosti (rozumějte v dluzích, které ale za něj ještě zvládáte splácet) and nebo naopak shromažďuje peníze jako smysl svého života.

 

* Mají grandiózní fantazie, jednou dobydou svět, nebo alespoň vypijí nejrychleji půllitr piva z celé vesnice

Má zkreslený pohled na realitu a přichází se skvělými nápady, které tentokrát již přinesou kýženou slávu a řešení všech problémů. Ony problémy se mezitím jenom kupí a kupí. Všichni okolo trpí, jenom narcistní osoba stále vykládá, jak se jednou budete mít skvěle a že pro úspěch budoucí je potřeba chvílu trochu trpět. A ta chvíle trvá někdy i několik let. Pak se na to ostatní vykašlou. 

* Jsou úporní

Když se pro něco rozhodnou, tak s nimi nehne ani stádo volů. Čím větší je iracionalita cíle, kterého se snaží úporností dosáhnout, tím větší kladou odpor jakýmkoliv snahám o vyvedení z tohoto stavu nepřiměřeného bazírování na nějaké aktivitě nebo věci atp. Dožadují se plnění úkolů, jejichž jediným smyslem je manipulace prostřednictvím pocitů viny.

* Chtějí mít vše dokonalé a přitom nedokáží onu "dokonalost" jasně specifikovat

Ptají se na to, co a jak zrovna děláte a Vy cítíte, že ty otázky nepramení ze zvědavosti. Už dobře víte, že se jedná o útok, který ve Vás spouští kaskádu nepříjemných pocitů. Narcistní osobnosti vyvolávají ve svých obětech pocity viny právě prostřednictvím dožadování se dokonalosti, která je ale zjevně nedosažitelná a nepodstatná (alespoň pro vnějšího pozorovatele). Když někdy mají vyprodukovat něco sami, má to pokaždé absurdně směšný výsledek.

Otestujte si osobu, které se chcete bránit:

http://www.bezpecnavina.cz/ 
 

 

Depresia. Odporúčania pre partnerov a príbuzných chorého

Až 20% obyvateľstva v priebehu svojho života ochorie na depresiu. Depresia, o ktorej tu hovoríme je utrpením, je chorobou. Psychiater ju rozpoznáva podľa charakteristických príznakov.

Depresia môže trvať dni, týždne, mesiace ojedinele i roky. Liečba a prevencia je možná hlavne pomocou liekov a psychoterapie. Depresia je vždy i vážnou výzvou pre okolie, pre blízkych. Náhle majú dočinenia akoby s iným človekom, než ho dosiaľ poznali. Cítia sa zneistení, nevedia ako reagovať, čo si počať. 

A práve pre príbuzných a partnerov ľudí trpiacich depresiou sú určené nasledovné odporúčania.

Nebagatelizovať, nevyvracať alebo nevyhovárať negatívne pocity, ktoré depresívny má (napr. sťažnosti na nepohodu, telesné ťažkosti, nespavosť). Vyhnúť sa planému utešovaniu alebo bežnému povzbudzovaniu. Nepoužívať ďalšie pokusy o rozveseľovanie, keď prvé pokusy nevedú k úspechu.

Momentálnu beznádej depresívneho prijímať ako známku, príznak depresívneho stavu, realisticky dávať nádej, že sa depresia raz skončí.

Neapelovať na vôľu. Nehovoriť, že sa depresívny musí „ pozviechať“, "premôcť“, že to dokáže, len keby chcel. Naopak, treba mu dať pocítiť, že to nie je jeho zlyhanie, že sa neprevinil, že jednoducho nie je vinný za svoj súčasný stav.

Neapelovať na cnosti ako je viera alebo zodpovednosť. 

Ťažko depresívneho treba zbaviť rozhodnutí, keď sú pre neho trýznivé. Pokojné, jasné, isté vedenie. vždy sami zorganizujte návštevu lekára a sprevádzajte ho/ju k lekárovi.

V žiadnom prípade nerobiť životne dôležité rozhodnutia počas depresívnej epizódy, napr. zmenu zamestnania, rozvod, otehotnenie atď.

Len relatívne odbremenenie v oblasti vzťahov a profesie (s výnimkou ťažkých depresií). Žiadne veľké zmeny v doterajších životných zvyklostiach. Pri výraznej depresii nechoďte na dovolenku, do kúpeľov.

Dať najavo citlivé pochopenie, keď má depresívny ťažkosti niečo robiť, podporiť ho ale v tom, aby vykonával vlastné a realisticky stanovené úlohy, na ktoré stačí. Upozorniť depresívneho na všetko, čo sa mu darí – bez triumfujúceho tónu.

Dbať na pravidelné, rytmické členenie denného režimu (vstávať, pracovať, jesť, ísť do postele), ktoré by sa malo dodržiavať aj vo sviatočných a voľných dňoch.

Podporiť depresívneho, aby ráno nezostával pravidelne ležať v posteli, aby sa večer neuťahoval predčasne do postele a aby sa cez deň úplne neizoloval.

Prejaviť pochopenie pre to, že sexuálne cítenie sa počas depresie znižuje alebo prechodne vyhasína.

Podporovať samostatnú telesnú hygienu.

Nenechať sa zastrašiť a obrať o odvahu, keď napr. cítite, že Váš depresívny partner/partnerka reaguje na všetko len negatívne a nič mu nie je dobré. Neuvoľňovať alebo dokonca neprerušovať vzťah, keď viazne slovné dorozumievanie.

Vyhýbať sa predstieraniu veselosti, prílišnej aktivity v spolužití s depresívnym partnerom/partnerkou.

Vyhýbať sa poznámkam, ktoré by mohli depresívneho/-nu zosmiešňovať, vzbudzovať pocity viny. Nerobiť výčitky, nenapomínať, nekritizovať. Myslieť na to, že je veľmi citlivý/-á a zraniteľný/-á a ľahko si môže vyvodiť záver, že za nič nestojí a nemá žiadnu hodnotu. Opatrne s iróniou, sarkazmom a tzv. nevinnými vtipmi. Zmysel pre humor v depresii často zaniká.

Nevenovať sa hĺbaniu nad udalosťami v minulosti. Počas ťažkej depresívnej fázy nepátrať po podnetoch a príčinách rozladenosti. Pokiaľ možno zostať v prítomnosti, pri aktuálnych pocitoch.

Ak dokáže depresívny plakať (čo mnohí depresívni nedokážu), je treba ho/ju povzbudiť, aby sa vyplakal/-a. Neposilňovať sklon, že sa má vždy ovládať.

Pri nie príliš ťažkých depresiách ev. podnecovať dýchanie (terapia dýchaním , plávanie, behanie na telo orientované terapie). Ev. špecifické masáže, napr. šije, celého tela, brucha.

Tvorivé sebavyjadrovanie (maľovanie, hudba, tanec) podporovať až potom a len vtedy, keď depresívny/-a sám o to žiada.

Liečba depresívneho môže prebiehať ambulantne (s čiastočnými alebo podstatnými úľavami od práce), prípadne v kombinácii s absolvovaním psychoterapeutického programu v dennom psychiatrickom stacionári alebo formou prechodnej hospitalizácie na psychiatrickom oddelení a naväzujúcim ambulantným doliečovaním.

Zdroj: www.psychoterapia-sk.sk

 

O lidech unavených životem…

Naše sousedka se loni vykašlala na svoje velmi lukrativní zaměstnání, pronajala třípokojový byt mladé rodině a přestěhovala se na chalupu. Nastálo.

Do důchodu jí zbývá nejmíň patnáct, dvacet let.

Nikdo kolem ji nechápal a všichni si ukazovali na čelo. Takové místo! Takový byt! A ona to vymění za vesnickou chalupu s výhledem na husí rybníček! Ta snad není normální! Kolik lidí by dalo kdeco za takovou práci, jakou měla ona!

Akorát že ona je dokonale šťastná.
Zbytek života hodlá strávit na dřevěné terásce, číst knížky, sázet u domu petržel a vařit dětem polívku.

Jasně, trochu přeháním.
Někam něco píše. Někde cosi přednáší. Něco málo někde dělá a dostává nějaké peníze. Jenže je to tak nevýznamné a snadné ve srovnání s tím, jak žila a tvrdě makala před tím, že to nemá ani cenu připomínat.
A takových lidí je každý rok víc a víc.

Samozřejmě, všichni se na všechno nevykašlou a neodjedou do nějakého zapadákova. Ale rozhodnou se zásadně změnit svůj život, to je fakt. Lékař se například stane fotografem na volné noze. A jeden účetní začal se žurnalistikou.
Proč každoročně přibývá lidí, kteří pracují takříkajíc jenom pro sebe? Samozřejmě, že v době internetu a moderních technologií se lidem nechce sedět uvázaní někde u stolu od 9 do 18. Ale má to i jiné důvody.
Lidé jsou unaveni životem.

Příliš naléhavě je nám sugerována úspěšnost. Úspěšnost. Dokážete to slovo přesně vyložit?
Od mateřské školky je člověk neuvěřitelně vytížen. Nekonečné povinnosti. Brzo vstávat. Krupicová kaše. Odpolední klid. Seď potichu. Kroužky. Sobota. Brzo vstávat. Angličtina a kreslení. Škola. Brzo vstávat. Vyučování. Domácí cvičení. Zkoušení. Maturita. Přijímačky. Vysoká. Brzo vstávat. Přednášky. Zápočty. Zkoušky. Státnice. Práce. Brzo vstávat. Porady. Prezentace. PowerPoint. Work Shop…

Vyspíš se v důchodu. Nejdřív si ho ale musíš zasloužit.
Klidně si třeba mlaťte hlavou do zdi. Ale buďte úspěšní. „Vysoce efektivní lidé“ – už jste o nich slyšeli? Neflákej se, nemaroď, makej a pak – si umři. To jsou oni! Sen každého team leadera. Nikdy nenastydne, nikdy se neunaví, nebere si dovolenou, nevodí děti do školky, nepotřebuje paragraf, pracuje přes čas i o víkendech. Chce totiž být vysoce efektivní a úspěšný. To se musí. Opravdu se to musí?

Celá dlouhá léta školní docházky a studií slyšíme: uč se, nebo se nikam nedostaneš. Uč se, nebo skončíš u lopaty. Uč se, nebo…
Běžný standard: patřičné vzdělání. Dobře se vdát/oženit. Prestižní zaměstnání. Byt, auto, chata. Několikrát do roka k moři. Na výročí svatby do Paříže. Děti na gymplu. Dvacatery kozačky, třicatery polobotky, lodičky nespočítáme. Třicet kabelek na sezónu. Všechno jako jiní. Ale je to opravdu to, co potřebujeme?

Kdosi kdesi rozhodl, že právě tohle je úspěšnost – a konec. Jste přesvědčeni, že právě tímhle se má měřit? A je taková úspěšnost vůbec nutná?
Úspěšnost. Ve skutečnosti jeden z největších klamů našeho života.
Všechno to není důležité.
Tuhle obyčejnou pravdu většinou pochopí až životem hluboce vysílení lidé, kteří teď na první místo kladou duševní klid. Možnost nikam se nehonit. Nikomu nemuset nic dokazovat. Žít, nikoli přežívat.

Existují lidé, kteří se hnali a hnali, pak padli a konečně pochopili, že už dál nemůžou. Tím spíš, když jde o lidi mladé generace, kteří už od dvaceti zastávali zodpovědná místa, na hrbu měli neúměrnou zátěž starostí a zodpovědnosti, ale životní zkušenosti žádné. Přesto všechno viděli, všechno umějí a víc nic už si teď nežádají kromě klidu. Je to takové rané stáří.
Najednou začnou vidět život v jiném světle. Nejčastěji právě na pozadí závažného přetížení a silného stresu. Jak se tak povalují v nemocnici, na mnohé přijdou.

Unavení lidé postupně mění všechno i sami sebe. Začínají se znovu učit, jak žít. Začínají všechny okolnosti přizpůsobovat sobě, svým zájmům, přáním a biologickým hodinám. Hodlají řídit svůj život a nedůvěřovat rozhodnutím těch, kdo je zaměstnávají. Čtou a malují, sami vaří a pečou. Chodí s dětmi do parku čutat s mičudou. A je jim jasné, že jedna nebo dvě kabelky úplně stačí.
Učí se žít tady a teď a vychutnat si každou chvilku.

Metař.
Tím mě od dětství strašili. Dneska se mi zdá, že není tak špatné ohánět se koštětem na čerstvém vzduchu.
V každém případě mi taková práce připadá přitažlivější než dřina v redakci stostránkového měsíčníku. Kdy člověk nemá čas se ani najíst a dát si hrnek kafe. Kdy si v deset večer vzpomeneš, že se ti vlastně po obědě chtělo na záchod. Kdy v jedenáct večer volá zadavatel reklamy, že potřebuje předělat celou stránku. A časopis má být v devět ráno v tiskárně… Potom se řítíš po tmavém schodišti, protože výtahy v budově už dávno nejezdí. Taxi si nevoláš a jdeš aspoň pár stanic pěšky, aby ses trochu vzpamatoval. A myslíš na to, že ráno musíš ještě dopsat ten článek a v osm být v redakci. Doma čeká hladové dítě a jeho nedopsaný domácí úkol. A půlhodiny po půlnoci volá autor a žádá o úpravy textu. Ráno to začíná všechno znovu. Půlhodiny před odevzdáním do tisku přichází šéfredaktor a nařídí: všechno to sakra předělejte! – A jak? – To mě nezajímá. O víkendu vycházíte.
Jsou lidé, kterým tohle všechno skutečně přináší uspokojení. Neustávající zběsilý rytmus je neunaví do konce života. A jsou přitom schopni vnímat život ve všech jeho projevech. Takže těm gratulujeme. Ale zdaleka ne všichni mohou být superúspěšní. Všichni nemůžou být na prestižních postech a řídit ty veleúspěšné supermany v superúspěšných společnostech. Někdo taky musí zametat spadané listí.
Lidé unavení takovým životem a ti, kteří se ustavičně štvou za úspěchem, si navzájem nikdy neporozumí. Každému, co jeho jest. Ale jestli cítíte, že dál už prostě nemůžete, nebojte se svůj život změnit. Život není třeba brát zas tak vážně. Na to je příliš krátký.

Zdroj: www.pronaladu.cz – Anna Petrová

Perinová moc

Sex je mocenský nástroj tých, ktorí majú problém presadiť sa inak.

Sklony k manipulácii patria do osobnostnej výbavy každého z nás a prebúdzajú sa už v detstve. V značnej miere ich ovplyvňujú rodičia, od ktorých preberáme rôzne vzorce správania - vhodné i menej vítané. Manipulovať druhých možno aj pomocou sexu, ktorý vie byť jedinečnou zbraňou. Každý nástroj moci však funguje spoľahlivo jedine vtedy, ak je zároveň slabinou partnera. Vzhľadom na chemické zloženie a fyzickú konštitúciu muža to majú zástupkyne nežnejšieho pohlavia v tomto smere jednoduchšie. A nejedna zo žien to dokáže vo svoj prospech aj patrične využiť.

Rafinované:

 

„Vo všeobecnosti platí, že práve ženy používajú sex ako nástroj na ovládanie partnera, keďže muži sú v sexualite zraniteľnejší,“ hovorí psychologička Katarína Mrázová. Z nevinného manévrovania sa však môže vykľuť nevypočítateľná rafinovanosť. Tak ďaleko sú ochotné zájsť primárne menej spôsobilé osoby. „Vo svojej praxi som spoznala ženu, nesmierne labilnú osobnosť, neschopnú postarať sa o seba. S mužmi jej to však veľmi dobre šlo. Vďaka svojej ‚šikovnosti‘ a nasadeniu prešpekulovaného sexuálneho správania si to u nich vedela zariadiť. Úmyselne si vyberala mužov, ktorí sa dokázali o ňu postarať a vyhovieť jej potrebám. Mala na nich ohromný vplyv v osobnom, ale i profesijnom živote,“ opisuje jeden zo svojich prípadov psychoterapeutka.
Sex ako donucovací prostriedok sa však môže objaviť v správaní viacerých typov osôb. Ich profil siaha od normálneho, lež prospechárskeho človeka až po obávaný extrém. Podľa odborníčky je takéto manipulačné správanie typické pre jedincov s nízkym sebavedomím. Ľudia, ktorí sa dokážu presadiť aj iným spôsobom než cieleným kľučkovaním a špekulatívnym vyvíjaním nátlaku, totiž nátlakové metódy nepotrebujú.
Katarína Mrázová pripomína, že taktika premysleného poťahovania nitiek môže byť i prejavom imitačného učenia pochádzajúceho od rodičov. Deti veľmi rýchlo preberajú modely rodičovského správania, predovšetkým tie, ktoré sa v praxi osvedčili a zaberajú.
Z patologického hľadiska je ašpirantom na tento „titul“ človek so psychopatickými črtami, založený dominantne a egoisticky. Jedinec emočne tupý, ktorý má tendencie ovládať.

Sexuálna prevýchova:

 

Sexuálne správanie však nadobúda zavše aj u „normálnych“ jedincov podobu výchovnej lekcie v duchu, či skôr podľa vzorca - Bol si dobrý? Zaslúžiš si sex? Nebol! Nezaslúžiš! Jednoducho jeden z partnerov sa rozhodne tomu druhému odoprieť milostné hry s cieľom „kultivovať“ ho. Druhá strana tak dostane iba toľko erotiky, koľko si zaslúži. Psychologička potvrdzuje, že niektorí ľudia vezmú na seba rolu rodiča a partnera tak trestajú, pomstia sa mu za utŕžené príkorie či odmeňujú, alebo jednoducho túžia ovládať. Za skvelý príklad označuje manželský pár, ktorý ju navštívil. „Muž vychovával manželku tak, že za každé jej nemiestne vystupovanie jej odoprel sex. V tom čase klesol počet ich sexuálnych aktivít na minimum.“
Keď ide o výchovné postupy, pri ktorých sa brnká a pritlačí na sexuálnu strunu, muži ani ženy si nemajú čo vyčítať. Obe pohlavia sú podľa odborníčky na tom rovnako. Spínač v podobe sexu sa môže uviesť do praxe rovnako na podnet ženy i muža. Použitie tohto „represívneho opatrenia“ jedným z partnerskej dvojice podľa Kataríny Mrázovej signalizuje, že dotyčný chce sprostredkovať niečo, čo by protistrana mala rozlúštiť.
Ak jeden z partnerov „inštrumentalizuje“ sex, teda použije ho ako nástroj istého nátlaku, svedčí to o disharmónii dvojice.

V strehu:

 

Za možnú predzvesť manipulačného správania označuje psychologička to, že dotyčný či dotyčná manipuluje s inými ľuďmi. Ak sú obaja partneri vyrovnané a rovnocenné osobnosti, uvedený jav vraj nevzniká.
Za odmietaním sexu, napríklad zo strany ženy, však netreba za každú cenu hľadať nečistú zámienku mať toho svojho pod palcom či nebodaj pomstychtivosť s úmyslom nechať ho škvariť sa vo vlastnej „šťave“. Odborníčka varuje pred zovšeobecňovaním - nie každé držanie chlapa od tela musí byť prospechársky motivované. Pohnútok môže byť viac. Či už je to nechuť na sex, vyčerpanosť, alebo nejaký zdravotný problém. Zároveň pripúšťa, že jeden z partnerov si tak môže kompenzovať moc, presadzovať sa, trestať či hrať sa na patróna. „Častá frekvencia sexuálneho styku sa po nejakom tom roku zo vzťahu vytratí, nedosahuje už takú intenzitu ako na začiatku. Lenže dá sa prísť aj na to, či partner naozaj má nižšie libido, alebo ide o manipuláciu,“ dopĺňa.
Človeku, ktorý chce odhaliť dôvod partnerovho telesného odcudzenia, nahráva čas. Čím dlhšie svoju polovičku pozná, tým lepšie dokáže pochopiť jej pohnútky. Odborníčka preto odporúča sledovať, za akých podmienok sa odopieranie sexu deje.

Na hrane:

 

Monitoring a sústavná kontrola partnera však vzťahu nepomôžu, skôr naopak. Poškodeného dotlačia k neľahkému rozhodnutiu, či si postaviť hlavu a zdupkať, alebo sa zas podvoliť a v naštrbenom spolužití pokračovať. Katarína Mrázová upozorňuje, že také zaobchádzanie poškodeného ponižuje a zraňuje. Otázne zostáva, ako dlho to utláčaná strana vydrží. Ak sa rozhodne zotrvať, mal by manipulátor zapracovať na nadobudnutí dôvery. Kto by sa chcel oháňať argumentmi a brániť sa tým, že diktát a vyvíjanie nátlaku robí výlučne pre dobro vzťahu, aby zaručil jeho plynulejší chod, je na omyle. „Držanie niekoho v šachu, trest, odplata a manipulácia zásadne nie sú prejavom lásky. Ľudská bytosť nie je majetkom, ako ani city nie sú materiálnou vecou,“ zdôrazňuje psychologička. Dodáva, že kto si takto zaryto uplatňuje svoje „právomoci“, škodí samému sebe a je na najlepšej ceste dohnať pretvorený vzťah k modelu rodič - dieťa, pomstiteľ - obeť. To však je už vyhrotený, krajný stav podkúrený silným egoizmom a badateľným záujmom riadiť a podriaďovať.

Chytráci:

 

Dokazovanie manipulačných špekulantských praktík nebýva ľahké. Ich osvojitelia sú totiž mazaní všetkými masťami. Mrázová preto manipulovanému náprotivku odporučila, aby sledoval, kedy, za akých okolností a hlavne prečo sa tak partner správa. Zásadný je pritom rozhovor. „Treba vyjadriť svoj názor s tým, že konečné rozhodnutie necháme na toho druhého, aby si sám zaň niesol následky. Ak sa aj partnerovi otočíme v posteli s nezáujmom chrbtom, je dôležité, aby sme mu vysvetlili, že neodmietame jeho, ale sex a máme na to vážnu príčinu,“ dôvodí. Nevyhnutnosťou na ceste k úspechu je podľa psychologičky správne načasovanie rozhovoru.

Autor: MÁRIA UKROPCOVÁ

Zdroj: http://www.pluska.sk/plus7dni/ja-ty/perinova-moc.html

Je chybou tajit domácí násilí. Překonejte pocity studu, viny a strachu. Vyhledejte včas pomoc. Zavolejte na linku krizové pomoc, která je diskrétní. Konzultantovi se nemusíte představit a na této lince nevidí číslo, ze kterého voláte. Poraďte se a promluvte si o situaci, ve které žijete. V případě jakýchkoliv dotazů, volejte nonstop DONA linku (2 51 51 13 13). Podle okolností doporučujeme včasnou návštěvu manželské poradny, psychologa, právníka, občanské poradny nebo jiné instituce.

Týrání osoby žijící ve společném obydlí

 

§ 199 tr. zákoník
Týrání osoby žijící ve společném obydlí

(1) Kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společném obydlí, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až na čtyři léta.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem,
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví,
c) spáchá-li takový čin nejméně na dvou osobách, nebo
d) páchá-li takový čin po delší dobu.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1
a) těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob, nebo
b) smrt.

Trestný čin Týrání osoby žijící ve společném obydlí je podpůrným ustanovením v sociální oblasti označované užším pojmem „domácí násilí“, nebo širším pojmem „násilí v rodině“.

Pojem domácí násilí v sobě zahrnuje násilí mezi osobami bydlícími ve společné domácnosti, ke kterému dochází opakovaně, zpravidla a skrytě před veřejností. Agresivní jednání pachatele, které zákon označuje pojmem týrání, může mít fyzický psychický nebo sexuální charakter (jednotlivě nebo v různých kombinacích). Jednání násilné osoby se zpravidla stupňuje a postupně vede ke ztrátě schopnosti oběti násilné incidenty zastavit a narušený vztah efektivně vyřešit. K týrání dochází jednak mezi dospělými partnery (také stejného pohlaví), kteří v některých případech do násilného vztahu přímo nebo nepřímo vtahují společně s nimi žijící děti, dále dochází k násilí přímo na nezletilých dětech, nebo mezi jednotlivými členy rodiny, například sourozenci, případně na seniorech. Podle právní praxe může být poškozeným i nájemník užívající byt společně s jeho majitelem.

Jednání pachatele nemusí dosahovat závažnosti některého jiné trestného činu, například ublížení na zdraví. Skutkovou podstatu tohoto trestného činu pachatel naplní tím, že se opakovaně dopouští jednání, které se vyznačuje vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti, které poškozená osoba oprávněně pociťuje jako těžké příkoří ze ztráty lidské důstojnosti a pro trestnost postačuje, aby jednotlivé opakované útoky dosahovaly závažnosti přestupků proti občanskému soužití nebo majetku (viz § 49 a § 50 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích).

Specifickým znakem je společné obydlí, v důsledku kterého je vytvořena závislost, jež v praxi ztěžuje oběti možnost společnou domácnost opustit.

Pokud se jedná o týrání osoby svěřené péči pachatele, pak se bude zpravidla jednat o trestný čin podle § 198 (týrání svěřené osoby) tr. zákoníku. Možná je zde i jednočinný souběh s dalšími trestnými činy, například Ublížením na zdraví, Vydíráním a dalšími.

Okolnosti související s podáním trestního oznámení - doporučení

Trestní oznámení může být podáno jak osobou fyzickou, tak i osobou právnickou, zastoupenou statutárním vedoucím organizace, například vedoucím sociálního odboru městské části, ředitelem azylového zařízení a podobně.

V případě tohoto trestné činu je nejvhodnější trestní oznámení podat přímo na krajské správě nebo okresním ředitelství Policie ČR útvaru služby kriminální policie a vyšetřování, který podle okolností začíná provádět úkony v trestním řízení neveřejným způsobem, aby nedošlo k maření důkazů.

Utajení podoby a totožnosti oznamovatele - svědka, podle § 55 odstavec 2 tr. řádu zde zpravidla nepřichází v úvahu, neboť jeho totožnost vyplývá z obsahu oznámení.

Jedná se o trestný čin, kde zákon nepožaduje v případě příbuzenského nebo obdobného poměru souhlas oběti (poškozeného) ve smyslu § 163 a 163a trestního řádu a policejní orgán zahájí úkony v trestním řízení bezprostředně. V případě tohoto trestného činu je pro latentní průběh jednání pachatele od počátku nutná úzká spolupráce oběti se službou kriminální policie a vyšetřování při shromažďování důkazů.

Podávat trestní oznámení přímo na státním zastupitelství je odůvodněno v případě nutnosti, aby byla věc státním zástupcem dozorována již od okamžiku, kdy vyšla najevo. Státní zastupitelství věc se závaznými pokyny postoupí příslušnému policejnímu orgánu a postup policejního orgánu přezkoumává.

Pokud o to oznamovatel trestného činu výslovně požádá a je to zaznamenáno do protokolu o trestním oznámení, musí být podle § 158 odst. 2 tr. řádu do jednoho měsíce od podání oznámení vyrozumět o učiněných opatřeních.

V případě tohoto trestného činu je nezbytná těsná spolupráce oznamovatele s orgány činnými v trestním řízení při dokazování, a to především při vyhledávání osob disponujících svědectvím.

Procesní postavení poškozeného a škodní řízení

Ten kdo byl trestným činem poškozen na svých právech (majetkových, morálních a jiných), stává se podle českého trestního práva jednak stranou v trestním řízení s právy vymezenými ustanoveními § 43 až § 51a trestního řádu a současně se může za vymezených podmínek na pachateli domáhat náhrady škody ve škodním (adhezním) řízení.

Co se týká práv v trestním řízení, poškozený má právo nahlížet do spisu a činit návrhy na doplnění dokazování, může se zúčastnit hlavního líčení a veřejného zasedání ve kterém se jedná o odvolání a před skončením trestního řízení se k věci vyjádřit. Poškozený musí být o svých právech poučen orgánem činným v trestním řízení již v průběhu prvního procesního úkonu.

Pokud je poškozený v trestní věci současně svědkem, může policejní orgán v přípravném řízení odmítnout jeho žádost o nahlédnutí do spisu. Poškozený se v takovém případě může domáhat toho, aby státní zástupce postup policejního orgánu přezkoumal. Pokud policejní orgán stanovil termín prostudování spisu obviněným, pak také poškozený má právo nahlédnout do spisu a nemůže mu být odmítnuto.

Aby soud v rozsudku ve škodním (adhezním) řízení rozhodl o tom, že odsouzený je povinen nahradit poškozenému újmu kterou mu způsobil, musí být splněny především následující podmínky

• poškozený nebo jeho zmocněnec podá návrh z vlastní iniciativy, a to nejpozději do zahájení dokazování v hlavním líčení,
• důkazy pro jednání soudu opatřuje a předkládá poškozený,
• musí se jednat o přímou škodu v příčinné souvislosti s jednáním konkrétního pachatele (zásadně fyzické osoby) (například nelze, na rozdíl od občansko- právního řízení, nárokovat ušlý zisk),
• musí se jednat o materiální škodu na majetku nebo zdraví a musí být vyčíslena v penězích tuzemské měny (například nelze, na rozdíl od občanskoprávního řízení, nárokovat peněžitou náhradu za poškození občanské pověsti),

Zdroj: http://www.bkb.cz/pomoc-obetem/trestne-ciny/tyrani-osoby-zijici-ve-spolecnem-obydli/ 

Slovenská republika

§ 208 Týranie blízkej osoby a zverenej osoby

(1) Kto týra blízku osobu alebo osobu, ktorá je v jeho starostlivosti alebo výchove, spôsobujúc jej fyzické utrpenie alebo psychické utrpenie
a) bitím, kopaním, údermi, spôsobením rán a popálenín rôzneho druhu, ponižovaním, pohŕdavým zaobchádzaním, neustálym sledovaním, vyhrážaním, vyvolávaním strachu alebo stresu, násilnou izoláciou, citovým vydieraním alebo iným správaním, ktoré ohrozuje jej fyzické alebo psychické zdravie alebo obmedzuje jej bezpečnosť,
b) bezdôvodným odopieraním stravy, oddychu alebo spánku alebo odopieraním nevyhnutnej osobnej starostlivosti, ošatenia, hygieny, zdravotnej starostlivosti, bývania, výchovy alebo vzdelávania,
c) nútením k žobrote alebo k opakovanému vykonávaniu činnosti vyžadujúcej jej neúmernú fyzickú záťaž alebo psychickú záťaž vzhľadom na jej vek alebo zdravotný stav alebo spôsobilej poškodiť jej zdravie,
d) vystavovaním vplyvu látok spôsobilých poškodiť jej zdravie, alebo
e) neodôvodneným obmedzovaním v prístupe k majetku, ktorý má právo užívať,potrestá sa odňatím slobody na tri roky až osem rokov.

(2) Odňatím slobody na sedem rokov až pätnásť rokov sa páchateľ potrestá, ak spácha čin uvedený v odseku 1
a) a spôsobí ním ťažkú ujmu na zdraví alebo smrť,
b) z osobitného motívu,
c) hoci bol v predchádzajúcich dvadsiatich štyroch mesiacoch za taký čin odsúdený alebo z výkonu trestu odňatia slobody uloženého za taký čin prepustený, alebo
d) závažnejším spôsobom konania.

(3) Odňatím slobody na pätnásť rokov až dvadsaťpäť rokov alebo trestom odňatia slobody na doživotie sa páchateľ potrestá, ak spácha čin uvedený v odseku 1 a spôsobí ním ťažkú ujmu na zdraví viacerým osobám alebo smrť viacerých osôb.(celý zákon si nájdete na www.zbierka.sk, čiastka 300 z roku 2005. pozrite si ho)

Trestné oznámenie by malo byť úplné, jasne formulované, teda zrozumiteľné tak ako pre vyšetrovateľa, tak aj pre Vás. To znamená - popísať skutky, ktorých sa dopustil Váš manžel, miesto a aj dátum, ak sa dá. Ak sú jeho skutky pravidelne sa opakujúce, treba spomenúť obdobie a častosť. Ak máte svedkov, ktorí vedia o vašom utrpení, uveďte ich. Môže to byť ktokoľvek z rodiny, susedia, Vaši kamaráti a aj učiteľky Vašich detí. Skúste sa o tom s nimi porozprávať. Súčasne, ak Vaše deti dokážu vypovedať pred vyšetrovateľkou, sú dostatočne vyspelé, môžu byť aj oni súčasťou celého procesu trestného konania, avšak ja osobne neodporúčam túto alternatívu. Detská duša je veľmi zraniteľná a mohlo by sa napáchať viac škody, akoby ste mali z ich výpovede osohu. Samozrejme, všetko závisí od ich vyspelosti.

Trestné oznámenie podávate ústnou formou, avšak je spísaná zápisnica, ktorú podpisujete vlastnou rukou. Pýtajte si kópiu. máte na ňu nárok. Budete ju určite potrebovať v súdnych konaniach. Buďte s vyšetrovateľom v kontakte, ak by sa niečo stalo, volajte mu. Ak by ste mali pocit, že vyšetrovateľ zanedbáva Váš prípad, kontaktujte ho. Ak nepochodíte, každý má svojho nadriadeného. Ak nepochodíte u nadriadeného, každý spis má dozorujúci prokurátor.
Trestné oznámenie a samotné trestné konanie je jedna vec, bezpečnosť Vás a Vašich detí je podľa môjho názoru dôležitejšia. Ak sa cítite ohrozená na živote, prípadne je ohrozený život Vašich detí, pozrite si http://www.branadozivota.sk/index.php?go=domace&menu=4
a čo najskôr opustite spoločnú domácnosť aj so svojimi deťmi. Samozrejme, je dôležité, aby ste mali naplánovaný odchod s alternatívou bývania. V súčasnosti by nebol problém Vás v našom zariadení ubytovať, ale ak máte aj iné možnosti, neváhajte.

S odchodom zo spoločnej domácnosti sú však spojené aj nevýhody, ako napr. strata trvalého bývania. Tento krok si naozaj musíte veľmi dobre premyslieť a zvážiť všetky pre a proti.

Ďalšia možnosť je podanie predbežného návrhu na dočasné vylúčenie násilníka zo spoločnej domácnosti, samozrejme, v súbežnom trestnom konaní.Vyberám zo zákona § 76:

(1) Predbežným opatrením môže súd uložiť účastníkovi najmä, aby
a) platil výživné v nevyhnutnej miere,
b) odovzdal dieťa do starostlivosti druhého z rodičov alebo do starostlivosti toho, koho označí súd,
c) poskytol aspoň časť pracovnej odmeny, ak ide o trvanie pracovného pomeru a navrhovateľ zo závažných dôvodov nepracuje,
d) zložil peňažnú sumu alebo vec do úschovy na súde,
e) nenakladal s určitými vecami alebo právami,
f) niečo vykonal, niečoho sa zdržal alebo niečo znášal,
g) nevstupoval dočasne do domu alebo bytu, v ktorom býva osoba blízka alebo osoba, ktorá je v jeho starostlivosti alebo vo výchove, vo vzťahu ku ktorej je dôvodne podozrivý z násilia.

(2) Predbežným opatrením možno uložiť povinnosť niekomu inému než účastníkovi len vtedy, ak to možno od neho spravodlivo žiadať.

(3) Súd pri nariadení predbežného opatrenia uloží navrhovateľovi, aby v lehote, ktorú mu určí, podal návrh na začatie konania na súde alebo na rozhodcovskom súde; ak ide o konanie, ktoré možno začať aj bez návrhu, súd vydá uznesenie o začatí konania. Môže tiež určiť, že predbežné opatrenie bude trvať len po určený čas.

Ak sa rozhodnete pre uvedený spôsob, musíte mať svedkov, ktorí budú ochotní ísť do "boja" s Vami. Samozrejme, ak by Vám fyzicky ublížil na zdraví, prípadne Vašim deťom, dôkaz relevantný na vylúčenie Vášho manžela zo spoločnej domácnosti by bola zdravotná dokumentácia. Domáce  násilie je však špecifické v tom, že sa deje za "dverami" a je ťažko dokázateľné, ak ide o psychický teror, preto aj orgány trestno-právneho konania majú o to ťažšiu úlohu. V takomto prípade, ak sa nechcete vzdať bez boja, kontaktujte Centrum Nádej na Vavilovovej ul. 22 (tel: 02/6224 7877) a objednajte sa u právničky. Čaká sa cca 2 týždne. Prípadne na:
http://www.pomocobetiam.sk/html/ponporadne.htm

STUD, VINA A STRACH – proč neodejde týraná žena od násilníka ?

Údajně je to pocit viny, studu a strachu. Nejde však o jakýkoliv pocit viny, o jakýkoliv pocit studu a jakýkoliv pocit strachu.Často se v diskusích na toto téma, spojené např. se zavražděním spisovatelky S. Monyové, objevuje údiv těch, kteří násilí v jakékoliv podobě nikdy nezažili, nad tím, jak může týraná žena s tyranem zůstávat. A že si taková žena pak za to týrání sama může. A že pokud dojde k násilí, dokonce k zabití, pak si o to vlastně sama koledovala. Mimo tyto názory se však objevuje také mínění z druhé strany, které tvrdí – pokud nezažijete na vlastní kůži, nemůžete pochopit.

Protože nejde jen o takový nějaký stud, vinu a strach.

O jaký stud, vinu a strach se jedná?Týraná žena se stydí z několika důvodů. Jedním důvodem může být už to, že vůbec týraná je. Je hodně těžké si tento fakt připustit. Mluvit o svém muži jako o nějaké podivínské bytosti, jak je dnes mezi ženami téměř moderní, může vyvolávat shovívavý úsměv. Ale o skutečném násilí se dá nahlas promluvit jen stěží. Některé ženy o tom nepromluví nejen 10, ale třeba i dvacet let. Je obrovská hanba být bita, nechat si to líbit. Je hanba, že si žena takového muže vůbec vybrala, že ho milovala, že s ním má děti, že to nepoznala. Už to je životní prohra.

O násilí je velice těžké nejen vyprávět kamarádkám u kafíčka, ale ani psychologové tomu v té syrové podobě zpravidla nevěří. Žena vypadá jako hysterka, která si vymýšlí, která přehání, která to sama nějak zavinila, která si za to může. Kolikrát o tom, co se skutečně děje, neví nejen rodina, ale ani děti, žijící ve společné domácnosti. Mohou být svědky hádek, ne však skutečných útoků a násilí. Toto si násilník může někdy umět opravdu uhlídat. Navíc není vyloučeno ani pravidlem, že násilník nemiluje své děti. Opak bývá pravdou…A jsme u druhého bodu – u viny. Agresivní muž obyčejně umí tuto vinu, tento pocit v ženě vyvolat. Stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Navíc agresor může ve společnosti vystupovat jako naprosto pohodový, společenský člověk. Před svou rodinou – např. rodiči – se nechová obvykle násilnicky, ale mile, tak, že skutečně nějaké násilí není ani předpokládáno. Navíc je se ženou neustále manipulováno a je to ona, kdo je stavěn do světla někoho, kdo ne zcela zvládá… a je to často ona, kdo neustále o sobě pochybuje. Vnímá to často jako svou vlastní prohru, a více než obvykle se cítí za svou situaci vinna. I pod vlivem násilníka hledá chyby především u sebe, pochybuje o sobě samé, svého násilníka tak často sama před sebou omlouvá, vytýká si, že to ona jej vyprovokovala, zahnala do této situace; že ona za to může.

A strach? Strach je zde skutečně strachem o přežití. Skutečně týrané ženy mají jen malou šanci od svého tyrana odejít. A jen málokdy se rozvedou, protože není jak. Ví, že hrozby nejsou plané a že mohou být uskutečněny. Vykázání násilníka je pro skutečně týranou ženu hrozbou do budoucnosti – tento násilník se s největší pravděpodobností vrátí. A možná ještě více k násilí nakloněný. Narušená osobnost si nějaké to vykázání z domu nevysvětlí jako trest či zamyšlení nad sebou, její agresi k ženě to ještě více vystupňuje. Zavolat policii se také nevyplatí i z toho důvodu, že její pomoc není vždy jistá – násilník nemusí zanechat viditelné stopy na těle své oběti a násilí se jen těžce někdy dokazuje; navíc násilník se z pudu sebezáchovy nemusí před policií chovat násilně… může z něj být milý a chápavý muž (což „psychopati“ umí perfektně zahrát).Vykázání by mohlo mít smysl teprve tehdy, pokud by musel dotyčný agresor podstoupit nějaká lékařská, např. psychiatrická vyšetření a na základě toho se léčit, být hospitalizován… atd…

Ke strachu o přežití a z neúčinné pomoci se navíc přidává také strach z lidí a z jejich reakcí. Tento strach je spojen s výše uvedeným studem a s pocitem viny. Jak je zřejmé i z reakcí lidí na Novinkách a v současných diskusích na toto téma, odsuzovaná, nepochopená, ta, kdo za to může, je téměř vždy oběť, tedy ten, kdo z kruhu týrání neuměl odejít. Společnost a lidé jsou obyčejně, aniž chtějí, a aniž to mnohdy tuší, spíše na straně násilníka než oběti. Protože kdo nikdy nezažil, nemůže, nemá jak chápat. Otázky – proč s ním žila, proč si ho brala? Proč od něj neutekla? Jsou zcela bezpředmětné a není na ně jasná odpověď, protože spíše pravidlem je to, že žena nemá „jak“ odejít, i kdyby chtěla. A navíc také proto, přesně podle vyjádření S. Monyové – život s násilníkem je pro ostatní jako sci-fi. I proto taková žena zůstává se svým trýznitelem – samotné se jí to téměř nezdá být skutečné, sama sobě si namlouvá, že to snad jen ona přehání, že je zvýšeně citlivá, že se jí podaří najít východisko, že to zvládne.Navíc ví, že skutečnou pravdu jí nikdo nikdy neuvěří, protože k uvěření není. Někdy je strach spojený i se strachem o blízké, o děti, o rodiče, – ne vždy to je vázáno na ekonomické poměry, ale také na společné zájmy, třeba zvířata… atd. A také na to, že kolikrát odejít ani není kam.

Kam může taková žena odejít, když například nemá finanční prostředky? Do azylových domů? (Ty na toto přizpůsobeny nejsou). K příbuzným, kteří kolikrát nemají o její situaci ani tušení, a kterým ona nechce sama – již z výše uvedených důvodů – nic říkat? Informovat příbuzné, známé, je velice těžké. Týraná žena, pokud se již někomu svěří, tak většinou s jedinou podmínkou: aby o tom mlčeli. Své známé téměř zapřísahá, aby v této věci nic nepodnikali. Sama ví nejlépe, proč. Není kam se ukrýt, není kam utéct. Navíc když muž má vždy možnost znát adresu nového bydliště své ženy. Slyšela jsem názor jednoho psychologa, že týraná žena je se svým trýznitelem zčásti i proto, že chce sama sobě dokázat, že to zvládne a chce si dokázat, jak je dobrá, že to je vlastně její pýcha. Není. Jen to naše společnost ještě nepochopila, že pro týranou ženu, oběť domácího násilí, odejít z tohoto pekla není jak. Je to past, ze které není úniku. A jejíž smyčka se uzavírá. Protože agresivní chování se obyčejně časem stupňuje a graduje. A pokud ne, stává se, že muž již prožité – prošlé násilí považuje za zapomenuté, jako kdyby ani nebylo. Nemlátím, nebiju, nevyhrožuji ti smrtí teď a nyní, tak se vlastně nic nestalo. Dokonce častokrát vyžaduje lásku a péči od ženy, které smrtí vyhrožoval a kterou ohrožoval na životě. Protože žena musí milovat vždy, za každých podmínek.

Jednou vykonané násilí zůstává napořád, dá se odpustit, ale nejde zapomenout. Navíc žena nikdy neví, jestli a kdy se bude násilný útok opakovat, kdy ta chvíle opět nastane; nikdy si nemůže být vedle takového člověka jista a cítit se v bezpečí.

Velice mučivý je také ten pocit, že ten, kdo má milovat, chránit, pečovat – ten svou agresí dává najevo nenávist, nebezpečí, nejistotu.
Ruce, které hladí, na druhou stranu ubližují a zabíjejí – důvěru, lásku, pocit bezpečí.

Kolik takových žen mezi námi žije? Samotných, utrápených, zoufalých, v bludném kruhu své situace, ze které není východisko – navíc ve společnosti, která se domnívá, že východisko a pomoc nabízí? Není tomu tak. Dokazuje to i případ spisovatelky Simony Monyové. Měla spoustu čtenářek a obdivovatelek, mnoho žen četlo a vnímalo její příběh, ale nebylo jak jí pomoci.
Týraná žena je v naší společnosti zoufale sama.

Autorka: Miriam Prokešová
Působí na katedře pedagogiky Ostravské univerzity, kde přednáší filosofii výchovy, multikulturní výchovu a pedagogiku volného času. Je vdaná, matkou pěti dětí. Autorka odborných i několika beletristických publikací.
(převzato z deníku Britské listy www.blisty.cz)

Zdroj: http://www.zenskyweb.cz/stud-vina-a-strach-proc-neodejde-tyrana-zena-od-nasilnika/

Už ma nebudeš biť!

Hoci známa štatistika o každej piatej žene je stále aktuálna, v spoločnosti stále prevláda vysoká miera tolerancie násilia páchaného na ženách. A čo je horšie, často sú to práve ženy, ktorým sa za to pripisuje vina. Existuje spôsob, ako sa brániť, keď vás muž týra? Ako pomôcť týraným ženám vo vašom okolí? 


Možno je to vaša suseda, kolegyňa, možno je to pani, ktorá vám každé ráno s úsmevom predá v stánku obľúbené noviny. Niekedy naozaj nemáme predstavu o tom, aké osudy skrývajú ľudia okolo nás. A možno zažívate niečo podobné aj vy a úspešne to ukrývate pred svetom, pretože sa za svoj „osud“ hanbíte. Na týranej žene nemusí agresivita jej partnera zanechávať iba fyzické následky. Modriny môžete mať aj na duši, nielen pod okom. Za psychické týranie sa považuje aj to, ak vám manžel bráni stretávať sa so známymi či rodinou, ak vás neustále sleduje a kontroluje vám poštu a telefón, ak vás neustále obviňuje, že flirtujete s mužmi, aj keď to nie je pravda, ak vás ponižuje a neustále kritizuje aj v spoločnosti známych, ak sa vám a vašim deťom vyhráža zabitím alebo únosom vášho dieťaťa, ak vám bráni odísť z domu, núti vás k sexu, aj keď to nechcete, a mnoho ďalších foriem. Okrem fyzického, psychického a sexuálneho násilia zo strany partnera existuje aj ekonomické násilie, pri ktorom partner žene odopiera finančné prostriedky  potrebné na nákup nevyhnutných vecí do domácnosti a pre deti.

Kde hľadať pomoc?
Pokiaľ sa ocitnete v pozícii týranej ženy, určite vyhľadajte pomoc a za žiadnych okolností sa neobviňujte! Nech ste už povedali alebo urobili čokoľvek, váš partner nemá právo obmedzovať vašu slobodu a už vôbec vás nesmie biť. Bráňte sa! Pokiaľ máte strach, že by prišiel na to, aké kroky podnikáte na jeho zastavenie, poradíme vám, ako bojovať proti násiliu diskrétne. Na Slovensku existuje niekoľko inštitúcií a organizácií, na ktoré sa môžete obrátiť. Polícia býva často prvým záchytným bodom, ale kým nie je prípad riadne prešetrený, môže násilníka zatknúť iba na 24 hodín. A to môže byť problém. Pokiaľ nedôverujete polícii, odporúčame vám osloviť krízové centrá alebo útulky pre ženy a deti v núdzi, poprípade asociácie, ktoré priamo riešia prípady násilia, ako je Pomoc obetiam násilia s pobočkami po celom Slovensku alebo košickú organizáciu FENESTRA.

Buďte opatrná!
Ak máte podozrenie, že vás váš manžel alebo partner neustále sleduje, vrátane vašich aktivít na internete, a pravidelne vám kontroluje mobil, okrem toho, že je takéto správanie právne napadnuteľné, môžete sa zaistiť tak, aby vám neprišiel na to, že plánujete napríklad odchod z domova. Domáci počítač používajte len na vyhľadávanie informácií o počasí či televíznom programe. Ak si chcete vyhľadať informácie o domácom násilí alebo kontaktovať inštitúciu, ktorá by vám mohla pomôcť, choďte radšej do internetovej kaviarne. To platí aj pre informácie, ktoré by mohli vypovedať o vašom plánovanom úteku, ako sú odchody vlakov či informácie o nových pracovných pozíciách alebo prenájmoch bytov.

Nemeňte svoje zvyčajné zvyky pri používaní počítača a internetu. Nemažte celú históriu, pretože tým vzbudíte mužovo podozrenie dvojnásobne. Radšej z nej odstráňte len inkriminované stránky. Založte si nové e-mailové konto, o ktorom nebude vedieť, a používajte ho iba mimo domáceho počítača. Do názvu emailovej adresy nedávajte nič, čo by vás mohlo nejakým spôsobom identifikovať. Pamätajte, že Google je všemocný! Okrem toho by ste mali pravidelne meniť prístupové kódy a heslá k internet bankingu či e-mailovým kontám. Pri registrácii na nové webové portály uvádzajte o sebe čo najmenej informácií a ako prihlasovacie meno použite radšej pseudonym. Aj na Facebooku. Pozor si treba dávať aj na chaty, ktoré ukladajú históriu, ako je Skype alebo MSN Messenger. Gmail, našťastie, poskytuje možnosť vypnutia ukladania histórie, takže je relatívne bezpečný. Ale radšej sa na to nespoliehajte.

A ešte jedna dobrá rada: nikdy neotvárajte spamy! Okamžite ich neotvorené vymažte! Môžu totiž obsahovať nebezpečné programy, cez ktoré sa dá monitorovať váš počítač. Dvojnásobne opatrná by ste mali byť pri používaní mobilu. Na SIM-ku si nikdy neukladajte čísla inštitúcií, ktoré poskytujú pomoc týraným ženám, pod ich vlastným menom. Nenechávajte ich vizitky na miestach, kde by ich váš partner mohol ľahko nájsť. Inkriminované hovory, či už prijaté, neprijaté alebo volané, vymažte z denníka a to isté platí aj o SMS-kách. Dôležitá informácia pre vás je, že prostredníctvom mobilu vás možno lokalizovať. Operátor je, našťastie, povinný vopred informovať, pokiaľ sa vás niekto snaží nájsť touto cestou. Ak však máte strach, radšej mobil pri úteku vypnite a zapnite len v nutnom prípade. Telefonujte radšej z verejných automatov. Lokalizovať možno človeka aj cez automobilovú navigáciu, takže ak ste použili na útek auto, navigáciu ihneď vypnite.

Ako spoznáte psychicky týranú ženu?
Možno nie ste piata žena, ale podozrenie, že niekto z vášho okolia trpí domácim násilím, mať môžete. Existujú určité signály, ktoré by mohli naznačovať, že žena, s ktorou ste v kontakte, je jeho obeťou. Ak sa náhle prestane s vami stýkať alebo kontakt výrazne obmedzí, ak sa postupne začne vzdávať svojich koníčkov a pravidelných obľúbených činností, ak často ruší dohodnuté stretnutia, je napätá a nervózna, neustále bombardovaná telefonátmi a SMS-kami od partnera. Týraná žena sa väčšinou hanbí vysvetliť, prečo má po tele modriny, alebo sa obhajuje výhovorkami, ktoré sú málo pravdepodobné, nedôveruje iným ľuďom a odmieta rozprávať o svojom súkromí.

Ako s ňou hovoriť?
Nie je ľahké prinútiť týranú ženu k úprimnému rozhovoru o tom, čo zažíva za dverami svojho bytu. Pokiaľ s vami nechce hovoriť, rozhodne ju nenúťte a iba naznačte, že ak bude mať chuť porozprávať sa, kedykoľvek môže prísť. Ak bude s rozhovorom súhlasiť, nájdite si pokojné nikým nerušené a bezpečné miesto. Trpezlivo počúvajte, klaďte stručné a jasné otázky. Povedzte jej, že ju podporujete a vážite si jej dôveru. Týranej žene by ste mali dať jasne najavo, že jej veríte a viete, že za násilie v žiadnom prípade nenesie vinu ona, aj keď jej to partner neustále tvrdí. Podporujte ju vo všetkých rozhodnutiach a ponúknite sa, že jej pomôžete s vyhľadávaním informácií o možných formách pomoci. Určite si dávajte pozor na to, aby ste nespochybňovali, čo vám týraná žena hovorí. Neobviňujte ju z násilného správania jej muža a nehovorte jej, že ho nemala provokovať. Nepýtajte sa jej: „Prečo od neho neodídeš?“ Nezľahčujte partnerovo násilné správanie a neobhajujte ho so slovami, že si  možno len trocha vypil alebo mal zlý deň. Týranej žene nikdy nevnucujte žiadne riešenia, radšej ju veďte k tomu, aby sa rozhodla sama. Bez jej vedomia nikdy nepodnikajte žiadne kroky, pokiaľ nie je ohrozený jej život a zdravie a zdravie jej detí.

Fakty o násilí páchanom na ženách vo vzťahu:
V súčasnosti zažíva násilie vo vzťahu 20 miliónov žien žijúcich v Európskej únii. Na Slovensku ním trpí 21,2 % dospelých žien vo veku 18 až 64 rokov, ktoré majú v súčasnosti partnera. Násilie zo strany bývalého partnera zažilo 27,9 % žien. Podľa toho istého výskumu takmer 70 % žien, ktorých týra ich súčasný partner, má jedno alebo dve deti.

Autor: ALEXANDRA OKÁLOVÁ
Zdroj: http://www.zenskyweb.sk/lafemme/uz-ma-nebudes-bit

Jak na manipulátora

Stali jste se někdy obětí manipulace? Máte kontrolu, zda nejste v područí manipulátora dnes? Není vždy lehké poznat, jaká je pravda. Někdy můžeme naopak nevědomě manipulovat jinými, aniž si to uvědomujeme. Jedinou možností jak to zjistit, je otevřeně do tohoto tématu sami za sebe vstoupit. Protože se při své práci setkávám s manipulací a vnímám ji jako aktuální téma, přináším Vám úryvek z knihy Isabelle Nazare-Aga - Nenechte sebou manipulovat. 
Nechte se inspirovat.

Oběti manipulace prožívají velmi těžké situace. Jen málokterým z nich se podaří vymanit se z manipulátorova neblahého vlivu. Přitom je možné se před ním chránit. Prvním krokem k znovu nabytí padesáti procent svobody a vyrovnanosti je odhalení manipulátora, dále je nutné snížit pocity viny, zranitelnost a změnit své postoje, chování a přesvědčení. Nějakou dobu to trvá – tři měsíce až tři roky, podle citového pouta, které nás k manipulátorovi váže. Jsme však za tento vliv odpovědní i my? Psychologové a psychoanalytici by mohli odpovědět, že jedině my sami můžeme za to, když sebou necháme manipulovat, obviňovat se a ničit. Částečně je to pravda, ale celý problém je poněkud komplikovanější, než se na první pohled zdá. Manipulace se přímo napojuje na kodifikované a společensky ustálené hodnotové okruhy. Řídíme se společenskými zákony a zásadami, které manipulátor dokáže využít ke svému prospěchu tím, že je oddělí od jejich skutečných hodnot. Manipulátor s oblibou používá jako prostředek ovlivňování pocit viny. Co by se však stalo s lidskou společností bez vymezení pojmů dobra a zla? Při sebemenší příležitosti bychom z hněvu nebo pocitu zklamání mohli bez jakýchkoli zábran odstranit předmět svého trápení, a to dokonce i zabitím. Neexistovala by žádná morální povinnost, rodiče by opouštěli děti, když by jim sebeméně překážely, vlastní zájmy by vždycky stály na prvním místě. Každý z nás zažívá určité pocity viny. Problémy nastávají, když jsou takové pocity přehnaně silné, přesahují hranici racionálna a brání nám spokojeně žít. Většina ne zcela vyrovnaných jedinců však tuto hranici jasně nevidí. Manipulátoři jejich slabinu záhy rozpoznají a zneužívají jí. Dokonce dokážou hranici zcela smazat, aby mohli se svou obětí dělat, co se jim zlíbí.

Truchlení nad ideální komunikací a manipulace

O žalu a truchlení se obvykle hovoří v souvislosti s obdobím po úmrtí někoho blízkého. V psychologické terminologii se však truchlení vztahuje k období postupného přijímání rozchodu nebo zřeknutí se něčeho. Truchlení nad ideální nebo normální komunikací spočívá v přijetí skutečnosti, že se s manipulátorem „normálně“ komunikovat nedá!

Takové zjištění je bolestné, protože situaci určitým způsobem zafixuje. Vy však přesto dále chováte naději, že přimějete dotyčnou osobu, aby se změnila. Naděje vám dodává trpělivost, vy se dále pokoušíte vztah někam směrovat, ale vaše snažení vám přinese jen další trápení. Situace se navzdory veškerému úsilí po celá léta nikam nevyvíjí a vztah se pro vás stává nezvladatelným stresorem.

Zbývá však jedna věc, s níž můžete pracovat, a to je očekávání změny. Přestaňte očekávat změnu a doufat v zázračný obrat v manipulátorově chování. Přeměny manipulativních osobností jsou nesmírně vzácným jevem. Jak dlouho, kolik let už zkoušíte nejrůznějšími způsoby dobře vycházet s manipulátorem, a přitom si zachovat spontánnost, autenticitu a svobodu? Kolik trápení, pochybností a stresu vám tato léta přinesla? Jak dlouho ještě budete čekat na příznak skutečného a definitivního zlepšení?

Pokud se stále držíte přesvědčení typu „nakonec snad pochopí, že takovým způsobem nás k lepší práci nemotivuje“, „je důležité vycházet se všemi kolegy“ nebo „sourozenci spolu musí dobře vycházet“, znamená to, že stále ještě doufáte v ideální vztahy a hodláte ctít své zásady za každou cenu. 
Řídíte se svými zásadami a ideály, nikoli skutečností, že vaše vztahy jsou naplněny utrpením.
Ať už jde o kohokoliv, byli jste dosud s tímto člověkem v dobrých vztazích? Pocítili jste někdy, že s vámi autenticky komunikuje? Přináší vám tento vztah pohodu a radost?

Připustíte-li, že se manipulátor řadí k patologickým osobnostem, přestanete snad očekávat, že se změní. Proces truchlení, který následuje, proběhne sice rychleji, ale uvědomte si, že trvá přinejmenším několik měsíců. Čím je váš vztah k určité manipulativní osobnosti silnější, tím bude truchlení delší.

Když truchlení skončí, přestanete být citliví na její slova a činy. Nakonec se jejím nejzjevnějším manévrům začnete smát. To je výborné znamení. Znamení toho, že se vás už celá situace tolik nedotýká, stejně jako lidí lhostejných k manipulátorům. Už neočekáváte, že se manipulátor uzdraví. Je to smutné, je to škoda, ale je to také jediný způsob, jak v takovém vztahu netrpět. Když pochopíte, že nutně musíte změnit své psychické schéma, vzdát se naděje, a že taková změna nějakou dobu potrvá, začnete se k manipulativní osobě chovat jinak. Nečekejte, až si odtruchlíte nedosažitelnost ideálního vztahu – začněte používat kontramanipulaci a uplatňovat jednoznačně a zároveň ohleduplně vlastní názor.

Zdroj: http://www.hynekvidlak.cz/blog/jak-na-manipulatora

Vztahová manipulace: Ovládající a ovládaní

Škatulata, batulata, hejbejte se! Nevinná hra, říkáte si. Někdo však musí dát „povel“. Někdo musí tahat za nitky...

 

Když láska bolí..., co si při těchto slovech představíte? Latexové oblečky, náramky, důtky a kapky krve? Možná. Láska mezi dvěma lidmi může být ale zničují i bez použití fyzického násilí. Stačí, když si za partnera najdete manipulátora. Člověka, který je milý, pozorný, ale přesto dokáže vaše ego doslova zadupat do země. Skončíte s migrénou, v depresích, s roztříštěným sebevědomím. Manipulátor potřebuje oběť, kterou postupně vysává. Nejednou končí taková láska  třeba i sebevraždou.

Dokonalá past

Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Snad každý z nás se při námluvách snaží ukázat jen ty lepší stránky osobnosti. Neznamená to ale, že ze sebe vykouzlíme dočista jiného člověka. Manipulátoři ovšem ano. Proto je tak těžké odhalit je hned na začátku a nenechat se zaplést do jejich sítí. „Měla jsem přítele, který byl na samém počátku vztahu ztělesněná pozornost. Neustále mě někam zval, dostávala jsem dárečky, posílal zamilované esemesky,“ vzpomíná na svoje seznámení s manipulátorem Linda. Naštěstí patří mezi ženy, které dokázaly odvrácenou tvář svého přítele poznat brzy – už po čtyřech měsících.
„Václav se choval jako ten nejzamilovanější chlap na světě. Ale jen do té doby, než jsem povýšila v práci a musela jezdit na služební cesty. Pak mě začal bombardovat textovkami typu: ‚Ty si tam určitě s někým užíváš a na mne nemyslíš.‘ Myslela jsem, že ho to přejde, ale nakonec byl i vulgární, prozváněl mi telefon, když jsem měla důležité obchodní schůzky, a doma mi dělal hrozné scény, proč jsem to nebrala. Tak jsem ho poslala k šípku.“

Ať je to ten nebo ten

Láska je prý slepá, ale přijde den, kdy musíte prohlédnout. Někdy je to po měsíci, jindy po letech. Manipulátoři se nevyskytují v žádné zvláštní rezervaci, i když by měli. Dost často je najdeme na vysokých postech lékařů, učitelů, politiků... Manipulátor je typ osobnosti, nestanete se jím tedy jen proto, že občas posunete přítele tam, kde ho chcete mít. Navozuje u ostatních pocit viny a odvolává se přitom na lásku a přátelství. Zpochybňuje vaše dobré vlastnosti a dost často si bere do pusy i vaši rodinu a přátele. Závidí, a to dokonce i vám. Dělá ze sebe oběť, aby ho ostatní litovali. Nikdy vás pořádně neposlouchá nebo z ničeho nic přeskočí k jinému tématu. Nesnáší kritiku, lže a mění své názory podle toho, s kým se zrovna nachází. Je egocentrický. Našla by se spousta indicií, které dokáží odhalit manipulátora.
Takový člověk je kombinací hned několika předchozích bodů. Jestliže váš přítel dává trvale přednost hokejovému zápasu v televizi, a to i přesto, že mu říkáte něco zásadního, je to sice smutné, ale ještě nemusí patřit k manipulátorům. Jejich největší zákeřností je, že svoje sítě rozhodí až po nějaké době. Zlom například přichází po nastěhování se do společné domácnosti, po svatbě nebo narození dítěte. Z milého mužíčka se stává tyran, který postupně přidává jedovatých poznámek, rozkazů a nesmyslných nápadů. Před ostatními si ovšem stále drží svou hezkou, sympatickou masku. Zapomeňte na to, že se takový člověk změní. Pravděpodobnost je takřka nulová. Nepomůže žádný klidný rozhovor. Dialog s manipulátorem je nemožný. Staví na lži a je schopný měnit své názory z minuty na minutu. Místo nikam nevedoucích diskusí se naučte vidět všechny rozpory, které pronáší. Včetně slibů, jež nikdy nesplní.

Co je to láska?

Pro každého z nás je definice lásky jiná. Určitě se ale shodneme, že vztah k jinému člověku nás má posílit, posunout dopředu a motivovat do života. Partner by měl povzbudit naše sebevědomí, stejně tak jako my to jeho. Pokud dojde na problém, měli bychom ho řešit společně a hlavně konstruktivně. Na takové chování ze strany manipulátora však rovnou zapomeňte. Jeho životní radostí není vidět váš úsměv, ale slzy. Manipulátora uspokojuje, když může po kouskách ničit vaše sebevědomí. Na běžný pořádek se tak dostávají jízlivé poznámky a ponižování. Z partnera manipulátora se stává uzlíček nervů... „Před ostatními jsme vypadali jako šťastná rodinka, které nic nechybí. Jen ale zaklaply dveře, shodil René masku a ukazoval svoji pravou tvář. Podle něj jsem za nic nestála a pravdu měl jen on.“
Sylva vydržela s manželem osm let. Během té doby se z ní stala vyhaslá sopka a nakonec musela vyhledat psychiatra. Mají dvě dcery a právě kvůli nim nedokázala včas odejít. Upadla do depresí. Na všechno byla sama. René na ní nechal výchovu dětí, péči o domácnost a veškeré vyřizování týkající se nového bytu. Když se chtěla vrátit do práce, aby nebyla izolovaná od okolního světa, podrýval její sebevědomí natolik, že hledání zaměstnání vzdala. „Teprve když jsem se zhroutila a dostala se do péče doktorů, došlo mi, že něco není v pořádku. Jeho nadávky před dětmi, pomlouvání mých přátel a rodiny... Zpětně jsem se dokonce dozvěděla, že jim lhal. Tvrdil to, co já nikdy neřekla: že je nemám ráda, že s nimi nechci na dovolenou a další nesmysly. V klidu nemocnice jsem si uvědomila, že takhle to dál nejde. Potajmu jsem si sehnala podnájem a přestěhovala se rovnou tam. Podala jsem žádost o rozvod a teď bojujeme o dcery.“

Nejlepší obrana je útok
Využijte všech slabin, které manipulátor má. Pokud chcete tuhle bitvu vyhrát, musíte si zachovat chladnou hlavu. Ideální je takový vztah okamžitě skončit. To se ale lehce říká a už podstatně hůř dělá. Nenechte se izolovat. Manipulátoři mají rádi svoji oběť sami pro sebe, to ale nedopusťte. Dál udržujte kontakt s přáteli a rodinou. Ptejte se na jejich názor, rozebírejte situace, které se vám nezdají. Určitě dojdete k tomu, že urážky a ponižovaní skutečně nejsou ve vztahu běžná věc. Nenechte se ani odradit, když vám přátelé neuvěří. Předložte pár konkrétních situací. Stejné je to i s prací. Jste-li zrovna na mateřské, navštěvujte různé kurzy a kroužky. Důležité je zachovat si rozhled a nezakrnět. Obklopte se lidmi, kteří vaše sebevědomí, na rozdíl od partnera, povzbudí. Budete tak mít více sil čelit stresu.

Zapisujte si všechny důležité výroky partnera na vaši adresu. Budete mít konkrétní argumenty, až opět spustí, že tohle on přece nikdy neřekl. Nenechejte se uchlácholit vyznáním lásky, nebo výhrůžkou sebevraždy. Jde jen o slova, manipulátor se má příliš rád, než aby si ublížil. Ukažte mu svoji sílu. Na jeho urážky odpovídejte s klidem. Dokažte mu, že nad vámi už nemá žádnou moc. Všímejte si sama sebe. Opravdu jste přibrala, nebo jen natolik přítel podkopal vaše sebevědomí? Máte nečekané bolesti hlavy, objevila se vám vyrážka a trpíte nespavostí. Pak za tím možná bude neustálý stres, který s manipulátorem zažíváte. Nenechte se zničit. Najděte v sobě poslední kapky odvahy a rozejděte se s ním. Máte celý život před sebou.

A hlavně – chcete-li manipulátorovi vypálit rybník – mějte se ráda. Nenechejte si vysát ani kousek sebeúcty. Odejít není snadné a vyžaduje to hodně sil. Budete-li pochybovat a doufat, že se to zase „urovná“, podívejte se kolem sebe. Nejste jediná oběť manipulátora, už i jiné dokázaly odejít.

Neříkají, že jsou rády, že odešly, ale že to měly udělat dřív.

Zdroj: http://www.jenprozeny.cz/laska/27157-vztahova-manipulace-ovladajici-ovladani?page=0,2

Jak poznat manipulátora

Foto: Petr Weigl

Manipulátoři jsou mezi námi, a dokonce zaujímají prestižní místa na sociálním žebříčku. Jsou lékaři, novináři, učiteli a většinou vykonávají povolání spojené s nějakým druhem moci. Ale najdeme je i mezi ženami v domácnosti nebo kadeřníky… Činnost, které se věnují, z nich manipulátory nedělá. Manipulace není výsadou žen nebo mužů. Manipulátoři se nevyskytují častěji na určitých místech. Působí ve společnosti, v rodině, v partnerských vztazích i na pracovištích. 

Manipulátor je typ osobnosti, není to ten, kdo někdy užije taktiku manipulace. Jedná se o narcistickou osobnost, která je z psychiatrického hlediska patologická, ale četnější hlubší studie o ní chybí.
Je tedy zásadní rozdíl mezi být manipulátor a používat manipulaci. Ne, skutečně nejsme všichni manipulátoři, protože ti představují přibližně tři procenta populace. Zajímají nás však, protože systematicky působí značná devastující poškození devadesáti procentům lidí ve svém okolí. 

Čím se manipulátor vyznačuje?

Pro definování těchto osobností se sice používá termín „manipulátor“ nebo „osobnost s manipulativními rysy“ či „s manipulativním jednáním“, ale neznamená to, že takoví jedinci neustále projevují jen své temné a démonické stránky. Jako všichni lidé mají i manipulátoři pozitivní vlastnosti, a právě proto je obtížné rychle a jednoznačně jejich osobnost odhalit. Svými slovy, činy a postoji neustále lidi ve svém okolí matou. Tato kniha, doplněná konkrétními pravdivými příklady, skutečné manipulátory pomáhá rozpoznat. Manipulátory charakterizuje třicet znaků. Pokud chcete vědět, zda máte co činit s manipulátorem, musíte zjistit, jestli odpovídá nejméně deseti charakteristickým znakům. Při nižším počtu znaků se jedná spíš o ojedinělé chování a postoje, které sice neblaze ovlivňují vývoj vašeho vztahu, ale nelze hovořit o „manipulátorovi“.
Manipulátor:

1. Navozuje u ostatních pocit viny a dovolává se přitom rodinných vztahů, přátelství, lásky, profesionální zodpovědnosti atd.
2. Dává druhým najevo, že nesmějí nikdy měnit názor, musí být dokonalí, všechno vědět a okamžitě reagovat na žádosti i otázky.
3. Využívá morálních zásad druhých k naplnění vlastních potřeb (zdvořilosti, lidskosti, solidarity, laskavosti štědrosti, hodnocení „dobrá“ nebo „špatná“ matka apod.).

Manipulátor dokáže u druhého vyvolat pocit viny za pomyslná pochybení. Používá zdánlivě logická zdůvodnění a morální zásady, jimiž se ohání podle toho, jaký cíl si vytkl. Umí podivuhodně překroutit skutečnost a zcela zmást osobu, s níž hovoří. Má-li tato osoba sklon brát na sebe zodpovědnost nebo vinu za všechno možné, stává se okamžitě manipulátorovým oblíbeným cílem.
Manipulátor je mistrem v postupu zvaném „dvojitá vazba“ (double bind). Bohužel není jediný, kdo ji používá. „Dvojitá vazba“ je paradoxní komunikace, při níž jsou dvě navzájem si odporující zprávy vysloveny tak, že když vyhovíte jedné, neuposlechnete druhé. Například vám někdo vyčítá, že jste nevzdělaný, ale současně na vaši otázku (chcete se dozvědět víc o určitém tématu) odpoví: „Jen přemýšlej!“ Nebo: „Je úplně zbytečné něco ti o tom říkat, stejně se v tom nevyznáš!“ Narazili jste na typickou dvojitou vazbu – ať uděláte cokoli, vždycky budete mít pocit, že za nic nestojíte.

4. Zpochybňuje dobré vlastnosti, schopnosti a osobnost druhých, kritizuje a soudí je a hovoří o nich s despektem.
5. Závidí, dokonce i rodičům, příbuzným nebo partnerovi.
6. Lichotí, dává dárky nebo nečekaně prokazuje drobné úsluhy, aby se zalíbil.

Manipulátor dennodenně kritizuje. Nepřímo nebo zcela otevřeně. Obrací se přímo na vás nebo využívá prostředníky. Ačkoli někteří kritikám nakrátko uniknou, všichni kolem manipulátora, ať dělají co dělají, představují potenciální terče jeho útoků. Protože dokonalost neexistuje, je tu on, aby na to upozorňoval… druhé! Hodí se každá příležitost, zkritizuje například i kvalitu rajčat, která jste právě koupili.
Jeho psychický život je zřejmě úzce spojen se „snižováním hodnoty druhých“, jako by si tak budoval vlastní „zdraví“. Lze ho přirovnat k člověku, který se topí a tlačí pod vodu hlavu svého zachránce, aby sám přežil. Jako by život a vztah k druhým byl jen věčný boj. K dosažení svých cílů neváhá použít lichotek a pochval (je trpělivý, dokáže čekat dlouho, dokonce i velmi dlouho). Některé jeho pochvaly jsou upřímné, ale mohou se obrátit proti vám. Snaží se zmocnit toho, co nemůže mít – dobrých vlastností svých bližních, nadání, úspěchů i jejich materiálních statků.

7. Dokáže ze sebe dělat oběť, aby ho ostatní litovali (přehání závažnost nemoci, stěžuje si na nesnesitelné lidi ve svém okolí, na pracovní přetížení apod.).

Manipulátor se s oblibou staví do role oběti. Štěstí se na něho nikdy neusměje, jak tvrdí. Prohlašuje, že je obětí neschopnosti, omezenosti a slabosti druhých. Onemocní-li, přehání své potíže, jako by už měl smrt na jazyku. Můžete za to vy, lékař, nebo mu zkrátka život nikdy nepřeje. Pokud onemocníte vy, žádnou pomoc od něho nečekejte. Podle něj svou nemoc jen předstíráte.

8. Snaží se vykroutit ze zodpovědnosti a svaluje ji na druhé.

Manipulátor se snaží zbavit zodpovědnosti, jestliže ztrácí kontrolu nad řešením nějakého problému. Svaluje zodpovědnost na druhé nebo na systém. Pokud se však záležitost „obrátí k dobrému“, stále zdůrazňuje, že na tom má nehynoucí zásluhy. Někdy se stáhne do pozadí, je-li nutné učinit rozhodnutí, ale bude první, kdo vám vyčte, že jste nedospěli k očekávaným výsledkům.

9. Nesděluje jasně své žádosti, potřeby, pocity a názory.
10. Obvykle odpovídá neurčitě.
11. Neomaleně mění téma uprostřed hovoru.
12. Vyhýbá se pracovním schůzkám a poradám, utíká z nich.
13. Nechává své vzkazy vyřizovat jinými lidmi nebo se uchyluje k nepřímému sdělení (místo osobního rozhovoru telefonuje, nechává písemné vzkazy).
14. Své žádosti zakrývá logickými důvody.
15. Hlásá lež, aby se dověděl pravdu, překrucuje a interpretuje výroky druhých.
16. Nesnáší kritiku a popírá zcela zřejmá fakta.
17. Skrytě vyhrožuje nebo otevřeně vydírá.

Manipulátor hovoří, ale nekomunikuje autenticky. Nanejvýš vyjádří své sdělení ironicky a nepřipustí dialog. Překrucuje a interpretuje slova druhých, aniž by se jich zeptal a ověřil si jejich záměry a úmysly.
Uniká z diskusí, které ho nudí; buď odejde, nebo převede řeč jinam (dá jí jiný obsah i smysl) a jeho protějšek už pak nerozumí ničemu. Neformuluje svou žádost jasně, ale raději položí otázku oklikou, aby mohl na základě odpovědi druhého dojít k závěru sám. Například místo aby požádal o opravu auta: „Mohl byste se mi dnes večer podívat na karburátor?“ poznamená třeba: „Vy jste dobrý automechanik, viďte?“ Stejně tak i jeho odpovědi zdaleka nejsou jasné. Při diskusi dokáže dokonale „mlžit“ a přivolí k ní jen tehdy, pokud předem ví, že z ní vyjde vítězně. Nesnáší, abyste dělali jakékoli poznámky na jeho účet, kritizovali ho nebo mu dokonce něco odmítli. Mlčí-li, znamená to, že v sobě něco dusí a obrací to zprava zleva, nebo kalkuluje. I nejmírnější kritika v něm vyvolává silnou úzkost, kterou se pokouší zakrýt jedovatými poznámkami na vaši adresu. Cítí-li se v ohrožení a bojí se, že ke svému cíli nedospěje, sáhne někdy ke skrytému vyhrožování. V rodině nebo v partnerském vztahu se manipulátor uchyluje k vydírání nebo vyhrožuje sebevraždou, dokonce jen proto, aby z partnera vymámil vyznání lásky.

18. Zasívá nesvár, podněcuje podezíravost, rozděluje, aby mohl lépe panovat, a je schopen rozvrátit cizí manželství.
19. Mění názory, chování a pocity podle situací a osob, s nimiž je právě v kontaktu.
20. Lže.

Postupné rozštěpení pracovního týmu, rodiny nebo skupiny přátel po příchodu nového člena (manipulátora) by nás mělo přimět k zamyšlení. Manipulátorovi „vadí“ lidé kolem něj, kteří si dobře rozumějí. Dokáže tedy vyvolat podezřívavost a nedorozumění mezi jedinci z dotyčné skupiny, jinak řečeno, zasívá svár, „rozeštvává je“. Nesoulad se projevuje poznenáhlu a většinou nikdo nedokáže určit, odkud vlastně pochází. Je manipulátor nestálý a náladový? Zcela určitě. Manipulátor dokáže měnit chování, postoje, způsob řeči, názory, a dokonce i rozhodnutí, podle toho, zda je právě s tím nebo oním člověkem. Náhle měnívá mimiku, úsměv i intonaci, ale jeho podivnou metamorfózu jsou schopni rozpoznat jen jeho blízcí. Jako by pocity a emoce v pozadí jeho neverbálních reakcí neměly žádný reálný základ. Manipulátor jeden den něco sdělí a za tři dny se lze od něho dozvědět úplný opak. Jestliže na rozpor upozorníme, je možno očekávat, že kategoricky popře, že změnil názor, a ještě nám vyčte, že jsme předtím nic nepochopili nebo se přeslechli. Nemáme-li svědky, může se nám dokonce stát, že zapochybujeme, zda nemáme vadu sluchu. Manipulátor je tedy hotový mistr v umění lhát. Zdá se, že si ani neuvědomuje, v čem všem a jak často lže a předstírá. Neznamená to ovšem, že si to nikdy neuvědomuje.

21. Sází na nedostatečné znalosti druhých a snaží se vyvolat dojem, že „má navrch“.
22. Je egocentrický.
23. Jeho slovní projev zní logicky a koherentně, ale jeho postoje, činy a způsob života svědčí o pravém opaku.
24. Často až na poslední chvíli vysloví požadavky, dává pokyny a nutí druhé jednat.
25. Nedbá na práva, potřeby a přání druhých.
26. Nedbá na žádosti druhých (ačkoli tvrdí pravý opak).
27. V jeho přítomnosti se lidé cítí nepříjemně a nesvobodně.
28. Přiměje nás dělat věci, které bychom pravděpodobně o vlastní vůli nedělali.
29. Jde za svými cíli důsledně, ale na úkor druhých.
30. Lidé, kteří ho znají, o něm stále hovoří i v jeho nepřítomnosti.

Pokud se domníváme, že máme co činit s manipulátorem, snažme se mít stále na paměti uvedené charakteristické znaky. Díky nim se lze postupně naučit rozpoznávat některé projevy spojené s tímto typem osobnosti. Určit takovou patologickou osobnost opravdu není snadné. Právě proto používáme termín „manipulátor“, „osobnost s manipulativním jednáním“. Tím spíš, že masky těchto lidí jsou leckdy mnohem příjemnější, než by se zdálo z vyjmenovaných charakteristických znaků. Nejčastěji se vyskytují tyto masky: sympatický, okouzlující, altruistický, vzdělaný, nesmělý a nakonec ta, kterou lze rozpoznat nejsnadněji – diktátor (nepříjemná maska). Jak uvádí kniha Nenechte sebou manipulovat, s těmito vyšinutými lidmi lze prožívat i příjemné chvíle. Právě proto jsou lidé v jejich okolí zmatení a destabilizovaní, když nastane nevysvětlitelný obrat. Většina ostatních lidí nemůže pochopit, že by člověk (například) tak milý mohl být „manipulátor“ nebo „manipulátorka“. Protože to nechápou, hledají vysvětlení jinde. Mnohdy tedy je velmi těžké přesvědčit oběti (lidi, kteří měli nějaký vztah – partnerský, rodinný, společenský nebo pracovní – s hluboce narušenou osobou), aby si uvědomily klamná zdání, za nimiž se manipulátor skrývá.

Zdroj: http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2050